Včera jsem dostal při natáčení rozhovoru Vysoké Napětí otázku, kolik času ještě Zemi zbývá.
Pojďme se tak na to společně podívat, ať o to nejste ochuzeni… Uvidíte, že „nás“ čekají v budoucnosti velkolepé události…
Země má před sebou ještě asi 5 miliard let. Pak se Slunce změní v rudého obra a pravděpodobně pohltí Merkur a Venuši. Není jisté, zda spolkne i Zemi, ale i kdyby ne, promění ji v rozpálený svět bez života.
Paradoxně ale život (respektive asi jeho valná většina…) zmizí mnohem dříve.
Výkon Slunce se totiž každou miliardu let zvýší o ca 10 %. Díky tomu bude za přibližně 600–800 milionů let svítit natolik silněji, že naruší jeden z nejdůležitějších geologických cyklů naší planety – koloběh uhlíku mezi atmosférou, horninami a zemským nitrem.
Více sluneční energie povede k většímu odpařování vody z oceánů, intenzivnějším srážkám a rychlejšímu zvětrávání silikátových hornin, které z atmosféry v dlouhodobém časovém měřítku odčerpávají oxid uhličitý.
Navíc nám do hry vstoupí problémy s deskovou tektonikou. Ta momentálně po pár miliardy let funguje jako geologický termostat. Zvětrávání křemíkem bohatých hornin sice CO₂ z atmosféry odstraňuje, ale subdukce a vulkanismus ho znovu vracejí zpět.
Díky tomuto cyklu si Země dokázala po miliardy let udržet klima vhodné pro život. Jak ale bude planeta postupně chladnout, bude slábnout i desková tektonika a sopečná činnost. Přísun oxidu uhličitého z nitra Země se bude zmenšovat právě ve chvíli, kdy jeho odčerpávání ze vzduchu bude kvůli sílícímu Slunci naopak narůstat.
Výsledkem nebude přebytek, ale k překvapení mnoha nedostatek oxidu uhličitého (nicméně než budete číst díl, uvědomte si, že současné vypouštění oxidu uhličitého člověkem na tohle nebude mít žádný vliv, takže ne, teď fakt tím, co děláme, nezachraňujeme planetu…).
A když k tomu dojde, rostliny přestanou fotosyntetizovat, začnou mizet lesy, následně býložravci a nakonec i predátoři.
Ekosystémy se postupně zhroutí.
Ironií je, že složitý život na Zemi tak pravděpodobně nezničí oheň, asteroid ani supervulkán (i když tohle všechno by další masové vymírání druhů zvládlo), ale příliš malé množství plynu, kterého se dnes obáváme kvůli jeho nadbytku.
Oceány přitom vydrží o něco déle. Přibližně za 1–2 miliardy let zesílí skleníkový efekt natolik, že se začnou postupně vypařovat. Země se začne podobat dnešní Venuši – rozpálené planetě bez kapalné vody. A o další miliardy let později přijde poslední dějství.
To dějství, kterým tenhle text začínáme – Země totiž bude asi zničena Sluncem, které se přemění v rudého obra.
No a teď vám povím tajemství… i o tomhle pojednáváme ve třetím (a posledním) pokračování Vesmírníčku, které se dá zrovna teď se slevou předobjednat a které 23. září 2026 vyjde.
Takže pokud chcete, aby tohle věděli i vaše děti, knihu si TADY NA TOM ODKAZE předobjednejte.
Budeme za to s Lucie Škodová moc rádi!
