Den #3
Na značkách jsme od 8.30, pač nás čeká fakt náročný den na třech lokalitách.
Mají nas nabrat dva minibusy a kolegové z Ázerbajdžánu.
Do pohybu se dáváme až v 10.00. Do té doby netušíme, kde se to zaseklo…
Ale nevadí. Nakonec vyrážíme spatřit tak trochu jiný svět
Trocha dopravního kolapsu, ale nic s čím by si náš řidič neporadil – stačí trochu zatroubit, ignorovat silniční pruhy (tady jsou bez tak jen čistě estetického charakteru) a občas jet zrcátko na zrcátko, ale netrvá dlouho a opouštíme Baku směr sever
Nečekejte zelené scenérie…
Trvalo to ca 40 minut jízdy, než jsem si užil své první couvání na ázerbajdžánské dálnici.
Za co byste u nás dostali slušnej kartáč, tak tady to nikoho moc nerozhodí… ani nás nikdo z okolních aut nevytroubil.
Směr jízdy je prostě jen stav mysli… 😀
Ale dobrý, couvání jsme přežili a krátce na to jsme na místě.
Lokalita jedna. Spousta šutrů… jenže tohle nejsou úplně obyčejný šutry.
Tohle je "source rock".
Zajisté tušíte, že Ázerbájdžán s ohledem na pozici na mapě světa dost bohatá země.
A dost bohatá je proto, že sedí na jedněch z největších nalezištích ropy a zemního plynu na světě.
Ať tady zašťouráte klackem v podstatě kdekoliv, skoro vždycky vyšťouráte ropu.
A je to právě "source rock", ze které v hlubinách několika kilometrů ropa kdysi dávno vznikla.
Lokalita jedna je pak místo, kde "source rock" vystupuje na povrch a vy si tak můžete na vlastní oči prohlédnout, jak vypadá ten šutr, kterému vděčíte za to, že můžete jet autem
Co mě osobně na místě ale uchvátilo víc než roponosné šutry, byl obrovský bahnotok, který spláchl místní údolí.
Jeho tloušťka musela mít přes dva metry (jak vidno z fotky dva) a zanechal za sebou neuvěřitelnou podívanou v podobě luxusních prasklin.
Bahnolok se ve mě nezapře 🙂
A pak to přišlo. Přesun na lokalitu dva.
Nebudu vám lhát. Chvilku jsem litoval, že jsem před cestou nesepsal závěť.
A to v momentě, kdy to naše bílé prdítko sjíždělo tenhle kopeček po nezpevněném písečném povrchu…
Ale dobře to dopadlo a dobře došli… můžu vám tak ukázat pohled na lokalitu dva.
Jedná se o údolí, kde když vezmete kladívko a třísknete do nějakého šutříku…
… tak vypadá takto.
Celé tohle údolí je totiž tvořené velice dobře propustnými horninami, pod kterými se někde v hloubce nachází náš slavný "source rock".
Na povrch tady tak vytéká ropa. A to doslova.
Historicky jste nemuseli ani kopat…
Ropa tady prostě vytéká okolo vás samovolně na povrch.
Ale když budete dobře hledat, najdete tam tohle…
Ca 150 let staré díry v zemi, ve kterých se ropa těžila.
A kolem těchto děr se pak nachází… koukněte na video…
V okolí těchto děr se totiž nachází koryta vedoucí po svahů do údolí. Nejedná se o dílo přírody, ale o člověkem vytvořené dráhy, kterými surová ropa proudila do místa, kde byla následně shromažďována.
Koryta dneska tvoří bitumen, pevná látka vzniklá z kdysi proudící ropy.
Po pár hodinách na sluníčku v místě, kde není žádný stín – takže třetina výpravy má brutální popáleniny od slunce (já ne, já jsem vybaven kloboukem a košilí s dlouhým rukávem 😉 ) – a šup do minibusu a směr třetí lokalita.
Průměrný pohled na okolní polopoušť… doba plastová…
Lokalita 3, aneb Yanar Dag, neboli Věčný plamen.
Posvátné místo, kde bůh dělá svá kouzla…
No, teda, ono se teda po ukloněných horninových vrstvách nedostává tentokrát na povrch ropa, ale metan.
A ten buď někdo zapálil, nebo se samovznítil…
A pěkně tam hoří… fakt dlouho!
No a tím se pro dnešek rozloučíme
Na hotel přijíždíme upečený, špinavý, hladový a unavený, takže sprcha, pivo, trocha jídla, postnout videa na socky, poslat zprávu rodině…
Ale těšte se. Zítra skončí demoverze a pořádně to rozjedem
Budou bahenní sopky!
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on August 30, 2022.