Den 4, aneb když obrázek řekne víc jak tisíc slov.
A ne, to modré není generikum Viagry, ale něco, co mi na cestu přibalila má milovaná žena.
Nebýt těchto pomocníků, dneska byste žádné fotky bahenních sopek neviděli.
Tady je vidět, jak se vyplatí mít doktorku přímo doma 🙂 🧵
Ráno bylo krušné a dlouho jsem váhal, jestli se s ostatními na cestu vydám
Jelikož byl opět ostrý start v 8.30 (ale reálný v 9:55) bylo dost času zjistit, jak si moderní farmaceutika vedou v boji s neposlušnými bakteriemi
Pak už jen pár km za Baku a ejhle, je tam!
Vidíte ji?
Cílem naší dnešní cesty byla bahenní sopka Dashgil, která patří mezi časté turistické cíle – je totiž dobře dostupná, nedaleko Baku a k tomu ukazuje tyhle krásy… dejte si se zvukem, ať se něco dozvíte!
Když se na tenhle "kopeček" kouknete z vesmíru, uvidíte tohle.
Tam, kde mám myšítko, přibližně stojím a ty kopečky na videu výše, co jste viděli, to jsou ty malé tečky kolem myšítka… už chápete, co myslím tím, že ta bahenní sopka je obrovská?
Její základna je přes kilometr a vrcholový kráter má pár stovek metrů…
Tyhle malé drobečkové, za kterými tam turisté jezdí a kterým říkají bahenní sopky, jsou ale něco jiného.
Tady ta obrovská bahenní sopka si jen tak trochu upouští metanu… jen si bublá, ale reálně nesoptí
Kdyby totiž začala skutečně soptit, ta erupce bahna a obrovského množství metanu by vypadala takto.
A to bych, naprosto upřímně, v momentě, kdy jsem v kráteru, zažít nechtěl.
Kdyby k tomu došlo, všechny prášky světa by mi nepomohly se nepo… no nic
Ale zpátky k našim drobkům. Odborně se jim říká jako "gryphons" a když se na jeden vyškrábete, můžete si užít pohledy na krásné bubláníčko.
A když se hecnete, tu bublinu můžete zapálit.
Je totiž plná metanu!
Občas se stane, že se na povrch dostane metanu víc a v ten moment dokáže vytlačit smíchanou vodu s jemnozrnným jílem – bahnem.
A pak to vyrobí tohle 🥰
Opakujícími se výlevy bahna na povrch pak začínají růst malé kopečky – gryphony. Bahno má přitom různou viskozitu (některé teče dobře, jiné špatně, zpravidla kvůli rozdílnému množství vody) a to způsobuje, že proudy vypadají různě.
Bahno má jinak teplotu ca 20 až 30 °C.
A spousta lidí se do větších bahenních bazénů na vrcholku téhle bahenní sopky jezdí koupat. No koupat, spíš se jím pomazávat. Má mít blahodárný vliv na kůži (co dneska nemá, což?).
A tady vidíte jednoho našeho kolegu, kterej do jednoho jezírka zahučel… Radost neměl…
Tady jeden z těch větších přírodních bazénků na vrcholku gryphonu vidíte. Společně s nohami trojice Ázerbájdžánců, kteří se tam šli akorát okrášlit.
Vyjma metanu a bahna se na povrch dostává taky ropa.
Ale fakt jen malinko.
Jsou to ty dohněda zbarvené kroužky na okraji probublávajícího bahna.
Pecka je, když to bahno uschne a to v podobě, jakou měl ten který bahenní proud.
Tady jeden takový kousek bahna vidíte a moc mě mrzí, že ho nemůžu dovést do ČR. Tohle by se mé sbírce vyjímalo.
Ale jak je to jen bahno, nepřežilo by převoz…
Abyste mě nepomluvili, že vám nikdy nic neukážu, tak jsem z bahenní sopky taky slezl a pod ní vám natočil tohle…
Je to sice z produkce, není to přírodní jezírko, ale ono to úplně nevadí. Přírodní – stejně vypadající – jsou všude jinde…
Spadnout do toho jezírka nechcete…
Viděl jsem v něm pár mrtvolek ptáků, co si (asi) mysleli, že tam je voda a přistáli v něm…
Ale zpět na Dashgil. Na vrcholku můžete také najít tohle jezírko plné bahnité vody.
Říká se mu salza a v jeho prostředku to brutálně bublá… a vy už víte, co to bublání znamená…
To se nám na povrch dostává metan!
A víte, co metan umí, když utíká? 🙂 (jo, už to máte vědět!)
Jo, přesně tak.
Zatím nevíme 100 % jistě proč a jak, ale metan se dokáže sebevznítit
Když je tak silnější erupce, vznikne ohnivá koule
Obrovská teplota dokáže roztavit bahno a okolní horniny
A udělat taveninu (lávu)… na vrcholku bahenní sopky tak můžete najít tohle – škváru
Říkáme ji sinter a řadí se mezi metamorfované horniny.
Když ten šutr rozbijete, často tam najdete jak bublinky, sopečné sklo, ale také úlomky usazených hornin, které se nestihly přetavit…
A pro dnešek se rozloučím fotkou mého oběda.
Byl to zážitek, který bych si příště odpustil
Pač být zdopovanej prášky kvůli gastro problémy celý den při teplotách 35 °C (ve stínu) na vrcholku bahenní sopky, kde pekelně pražilo slunce a byl neskutečný vichr
Snad zítra lépe 🙂
PS: Odkaz na reporty z předchozích dnů, ať je to furt při sobě
Cestou zpátky jsem viděl na dálnici jet v protisměru rovnou pět aut po sobě (pač proč by ne, že?)
Delší videa dávejte se zvukem, mají komentář
A jestli máte doplňující dotazy, sem s nimi
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on August 31, 2022.