Vážení, přihlaste se, kdo jste nemohl posledních pár týdnů spát, pač jste nevěděli, jak to dopadlo s tou Cererou? Až sem vidím ten les rukou… Můžete se radovat, Vašim útrapám je totiž konečně dnes večer konec! Je tu nový #vesmírníček, který bude o tom, jak #češinaCereru letěli!
Tak kde jsme to minule skončili… Už víte, že jsme k Cereře vyslali sondu Dawn a že jsme tam našli kráter #Occator, ve kterém je spousta bílých fleků. A ty tvoří soli. A ty na povrch dostává aktivní #kryovulkanismus…
Jenže tím není příběh komplet.
Když totiž budete koukat na povrch Cerery, všimnete si další zvláštnosti…
Na jednom místě má tahle trpasličí planeta totiž pořádnou bradavici.
Jmenuje se Ahuna Mons a dost povrch hyzdí… Posuďte sami.
Nad povrch Cerery se ční do výšky přes 4 kilometry, velikost základny je 21 x 13 km. Ahuna Mons je přitom docela macek.
Chtělo by se říct: "No bóže, kopec… Ty toho naděláš… Čtyři kiláky? To by s Messnerem ani nehlo… "
Souhlas s vámi. Být to na Zemi, tak ani neceknu… ale na Cereře, tam je to velký… A víte proč?
Nápověda je případně tady… rozklikněte, otočte telefon a pak si jděte zapnout PC s velkou obrazovkou, pokud to budete chtít fakt vidět…
NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Jo, vidíte správně… Ahuna Mons je tam sama samotinká…
I když má Ceres docela zajímavé topografické převýšení, jednotlivých hor tam moc nenajdete…
Teda moc… najdete tam jednu jedinou.
A schválně, jak se asi jmenuje…
Tak jo. Už víte, proč nás vědátory a vědátorky tahle hora tak irituje.
Je na celé Cereře sama samotinká… a když je někde něco jen jednou, tak to takříkajíc smrdí… a zas se vám chce řvát to jediné.
HIMLHERGOT PROČ TO SAKRBLÉ TAK JE!?
Sorry za capslock, nemohl jsem si pomoc
(jo a než mi začnete psát ve velkém soukromé zprávy, tak dodám, že ten chlápek na předchozím gifu samozřejmě nejsem já. Já mám zrzavý vousy…)
Když ten barevnej obrázek prostudujete, všimnete si, že Ahuna Mons nestojí jen čtyři km nad okolní terén. Ona si ještě hoví na vrcholku 30 kilometrů široké vybouleniny.
Což ji dělá ještě krapet divnější.
Takže co nás zajímá?
Jasně, jak vznikla… vyhrňte rukávy, jdeme na to
První co nás napadlo, bylo to, že Ahuna vznikla díky tektonice.
Podobné hory totiž známe z jupiterovo měsíce Io (viz foto) nebo z našeho Měsíce.
Ty vznikají buď tektonikou (Io) nebo vlivem obrovského dopadu asteroidu na povrch tělesa.
Jenže přátelé problém…
Všude jsme bedlivě pátrali po velkém impaktním kráteru…. A našli jste ho? Nenašli…
Pátrali jsme dnem i nocí, za svítání i za poledne…
Nasadili jsme desítky doktorandů a doktorandek… a víte co? Ani ti nenašli…
Prostě tam tak velký kráter není
A nejsou tam ani stopy po výrazné kompresy, které by vymáčknutí téhle hory z kůry Cerery dovolilo (aneb push me a tímto genderově vyvažuji toho obnaženého svalovce 🙂 )…
Takže co tam máme dál?
A jelikož okolo není ani větší trhlin v kůře, můžeme vyloučit další proces – diapirismus.
Než bych Vám vysvětlil, co tím chce básník říct, klikněte sem. 40 sekund vašeho života a budete to chápat naprosto přesně…
Tak dámy a pánové, co myslíte, že nám tak zbylo? Ano, ptám se vás! 🙂
Ano, je to tak.
Zase v tom hraje roli sopečná činnost!
Tentokrát ale nechrlila lávu v podobě roztavených šutrů, ale směs vody a hornin… Aneb Ahuna Mons vznikla díky kryovulkanismu!
Jenže, na povrch se nedostala směs jen tak ledajaká… Dostala se tam směs vody a bahna, která měla extrémně vysokou viskozitu.
Prrr ušáku, si myslíš, že postavíš zápletku při pátečním večeru na termínu, co slyším třeba jako prvně? Nechceš to vysvětlit? Samo se ptám pro kamaráda
Jasně, že chci!
Čím je viskozita menší, tím lépe něco teče. Čím je vyšší, tím hůře to teče.
Vezměte si sklenici vody a vyklopte ji. Voda má nízkou viskozitu, takže se rozteče daaaaaaleko. A pak vezměte sklenici zcukernatělého medu a otočte ji. No a 20 min se stane velké nic…
Na povrch se tak dostalo něco, co vlastně vůbec neteklo. Prostě se to vytlačilo a baník… už se to moc nerozlezlo do stran…
Tohle samozřejmě známe i ze Země. Jen to netvoří led, voda a bahno, ale láva extrémně bohatá na křemík… Jak to vypadá? 👇
To, že tam tu horu vidíme, je přitom důkaz toho, že ta hora musí být extra mladá.
Proč? Protože led, který ji tvoří, nestihl sublimovat do pryč.
Pravděpodobně tak před sebou máme jeden z nejvýraznějších případů kryovulkanismu, jaký se podařilo ve Sluneční soustavě nalézt.
Super. Už víme, jak Ahuna Mons vznikla… a teď ještě si řekneme, proč tam široko daleko je sama samotinká…
A víte co? Už to není zas tak moc těžký… když víte, z čeho je stvořená…
Pár chytrých hlav si totiž dalo práci a udělali numerický model, jak se bude chovat led v tak nehostinném prostředí, jako je povrch Cerery. A pánové zjistili, že ten led je sice tvrdý jako skála… ale je v dlouhodobém měřítku schopen tečení…
Pomalu, ale jistě se tak Ahuna Mons roztéká do šířky.
A jak se roztéká do šířky, tak se co? Správně, tak se zmenšuje…
Teče, teče, teče… až z ní není hora… Ale víte co z ní je?
A nebojte, zas Vám chvilku počkám, ať ti aktivní to napíšou 🙂
Počkejte si pár miliónů let a z hory bude vyboulenina…
Říkáš vyboulenina?!
Přesně! Vyboulenina… třeba taková, na které Ahuna Mons sedí…
A nebo jako několik desítek dalších vyboulenin, které se na povrchu Cerery povedlo najít…
Což znamená jediné. Ahuna Mons je tam jediná hora, ale není unikátní… Její předchůdkyně se prostě jen už roztekly.
Znamená to tak, že Ahuna Mons je prostě jen nemladší.
A víte co znamená takle hojná četnost vyboulenin?
Že na Cereře musel kryovulkanismus svištět docela ve velkém.
Jak to?
No protože pod povrchem se musí/musel nacházet zdroj vody… tramtadadá… podpovrchový oceán!
Neuvěřitelný co? Jak se z pár útvarů na povrchu můžete dozvědět, co se nachází desítky kilometrů pod povrchem.
Věda je prostě krásná a tímto si dáme pro dnešek THE END 🙂
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on December 18, 2020.