Přiznejte se, kdo z Vás má na svědomí to #AreciboCollapse?!
Si myslíte, že Vám tohle projde jen tak? Tak s tím teda nepočítejte. To jste teda na pěkným omylu.
Čeká Vás za tuhle rošťárnu v dnešním #vesmírníček totiž pěkný céres!
Teda Ceres…
Píšu to nerad, ale dneska musíme začít lingvistickým okénkem.
Zaprvé, vůbec netuším, jestli je mezi céres a Ceres nějaká spojitost, to se ptejte @jazykovedma…
Co vím ale dost jistě, to čem si budeme dnes povídat, není TEN Ceres… ale TA Ceres.
Což dost mění situaci…
Protože dneska tak nepoletíme k Ceresovi (a teď se fakt bojím, jestli jsem tohle vyskloňoval správně…), ale k Cereře (tady jsem si pro změnu jist)…
Když už tak víte, kam letíme, zapněte si pásy a jdeme na to.
Začněme tradičně testem Vašich znalostí.
Kdo z Vás ví, co je Cerera zač? Dneska Vám nedám ale anketu vím/nevím, ale uděláme si to těžší. Budete mít konkrétní možnosti.
Takže, Cerera je:
* asteroid
* planetisimála
* protoplazma
* trpasličí planeta
Správně tušíte, že napovědět Vám měla úvodní grafika od @skodova_lucie…
Ceres je totiž trpasličí planeta – rozumnějte FAKT obrovská koule, která ale není tak obrovská jako planeta – která se nachází v Pásu asteroidů.
Pás asteroidů je přitom takové "kamenité smetiště" Sluneční soustavy nacházející se mezi Marsem a Jupiterem.
Až budete mít chvilku, zajděte si do @hvezdarna* na Ceres podívat. Rádi Vám ji tam ukážou.
Ale moc nepočítejte s tím, že něco uvidíte. Moc si nepomůžete ani s @NASAHubble 👇
*btw. nevíte, jestli nějaká hvězdárna mimo Prahu má TW účet? Ať děláme reklamu i na regiony
V závislosti na kvalitě dalekohledu uvidíte různě velkou flekatou kouli… což upřímně by Vás nemělo po těch všech vláknech moc překvapit. Protože popisem flekatá koule se dá ve vesmíru popsat kde co… od zrnek prachu až po hvězdy…
Co s tím? Jasné, vyšleme skauta…
Seznamte se, náš skaut k Cereře má jméno @NASA_Dawn.
Tahle americká sonda, která se do vesmíru vydala v roce 2007, měla za cíl prozkoumat Ceres…
Než se ale k Cereře dostala, udělala si zastávku u Vesty. Což je takový obrovský šutr v Pásu asteroidů, ale k tom si řekneme zas někdy jindy (pilní studenti nechť zatím kliknou sem https://en.wikipedia.org/wiki/4_Vesta) #češinaVestu
Jak to tak bývá, vyslat sondu do vesmíru Vám umožňuje začít vidět věci lépe. Proč?
V tomto případě kvůli tomu, že se k objektu svého zájmu přibližujete.
Je to podobný, jako když se otevře švédský stůl a Vy fofrujete s talířkem k humrovi a krevetám… Taky brzo vidíte detaily
Už první snímky Cerery z fakt velký dálky ukázaly, že nás tam čeká něco nesmírně zajímavého.
Ceres je totiž dost tmavá. Přibližně jako asfalt. Odrazí jen 9 % dopadajícího světla… Jenže když se kouknete na ten GIF dole…
WTF!? Co to bylo?
Viděli jste to taky? Ty světla uvnitř kráteru!
Mimozemšťani!?
Nebo snad Poláci už mají ty své svítící skleníky i na Cereře? #svetelneznecisteni
Nebo se konečně podařilo přesunout ten svítící billboard z Nuseláku?
Vysvětleních se vyrojilo mraky
Zatímco světem jely různě divoké spekulace, v akademických kruzích byl podezřelý zřejmý.
Nějaký proces schopný na povrch dostat "čerstvý" materiál. Hm, co by to tak mohlo být?
Tak přemýšlejte lidi, přemýšlejte!? Napovím, už jsme to jednou měli 👇
Hned jsme tak začali pokukovat po #kryovulkanismus jako možném vysvětlení. Tedy procesu, kdy se na povrch dostává voda s <něčím> a dělá kousky podobné tomu, když se na povrch vyleje láva.
Jenže furt jsme si nebyli jisti. Neviděli jsme totiž podrobnosti…
Museli jsme si tak počkat, až ty světlé skvrny uvidíme fakt v detailu.
Zjistili jsme, že se nachází uvnitř 92 km velkého impaktního kráteru (dnes pojmenovaném Occator) a že to není jedna světlá skvrna, ani dvě, ale že jich je tam hned několik.
Uprostřed kráteru se nachází přibližně 11 km široká proláklina, v jejíž středu je 3 km široký a 400 m vysoký dóm, dnes známý jako Cerealia Facula. Dóm samotný vytváří nejsvětlejší materiál, který byl doposud na povrchu Cerery objeven
Sonda následně zkusila určit jeho složení za pomoci spektrálních měření, zjednodušeně řečeno, měříte odrážené sluneční světlo z povrchu a díváte se, jak je jiné, než čekáte.
No a zjistili jsme, že ten bílý materiál je bohatý na uhličitany, tedy soli kyseliny uhličité.
No a to nás přivádí ke klasice. Proč tam ta sůl je? Kdopak ji tam nasypal? 🙂
Je jisté, že silničáři to nebyli. Ti totiž musí sypat tady.
Detailní snímky navíc ukázaly, že uhličitany tvoří celý ten dóm, nikoliv jen poprašek. Bylo tak jasné, že ten materiál přišel z hlubin Cerery a že tak máme co dělat s kryovulkanismem.
V ten moment na nás vyskočila další protivná otázka. Kdypak k němu došlo? Je to, na co koukáme, staré miliardy let, stovky miliónů, nebo to vzniklo předevčírem?
Odpověď na tohle totiž dost výrazně zahejbá tím, jak se na Cereru budete dívat…
Jak to zjistit, když nemůžete z povrchu odebrat vzorky a vzít je do pozemských laboratoří?
A tak někoho chytrého napadlo vzít sondu Dawn a vyfotit kráter Occator v momentě, kdy se sonda dívá na kráter hodně pod úhlem. Tak moc, že nemůže vidět na dno kráteru…
No a když nemůže vidět na dno, neměla by vidět ten bílý bordel, co tam leží…
Proč? Protože na Cereře není atmosféra, která by rozptylovala světlo… Jenže světe div se.
My jsme ten bílej bordel na dně kráteru viděli, i když jsme neměli… Víte co to znamená?
Že uvnitř kráteru Occator se musí vznášet nějaký materiál, který je schopen odrážet světlo… A jak by se tam asi tak mohl vzít, hm?
No jasně, jedině tak, že se na povrch Cerery furt dostává nový a nový materiál, který sublimuje a začíná se vznášet… Už víte, kam mířím?
Přesně! Na Cereře kryovulkanismus musí probíhat právě teď. Jinak by se totiž na povrchu už dávno nebyl materiál schopný sublimace…
A tohle všechno někdo vymyslel z jedné nepěkné fotky, vostrý co?
Ještě jsme si neřekli, že Ceres má v průměru jen 945 km.
Je tak vesmírný skrček, který už dávno měl ztratit své vnitřní teplo potřebné pro existenci kapalné vody pod povrchem (respektive existencí oceánu…). Přesto ale tahle jedna hnusná fotka dokládá, že tomu tak není?
Já vím, na co se teď chcete zeptat…
No a položením této otázky Vás oficiálně vítám do akademické obce. Právě jste se stali vědkyněmi a vědci, své životopisy posílejte na @Akademie_ved_CR!
Podobně jako Vás, tak ta otázka samozřejmě irituje i nás. Jenže odpověď na ní dnes nedostanete (že zdravím @veselovskyma 🙂 )
Není to proto, že bychom na ní neznali odpověď, ale proto, že to vlákno je už neskutečně dlouhý a už je pozdě 🙂 A než si ji zodpovíme, potřebujeme si říct ještě něco o Ahuna Mons a to bude taky dlouhý… Takže dneska si dáme konec a zas někdy příště, ju?
Cože? Jako fakt The END?
Jo, jako fakt…
PS: A dneska si na usnutí dejte tenhle klip,. Ten natočil kanadský astronaut @Cmdr_Hadfield na palubě @Space_Station. Jediný mne známý videoklip z prostředí mikrogravitace 🙂
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on December 3, 2020.