Jak už asi víte, došlo k sopečné erupci sopky Hunga Tonga-Hunga Haʻapai a jak ukazují záběry z družic na oběžné dráze, byla to pořádná řacha.
Co to znamená, proč to tam bouchlo a co to pro nás bude znamenat?
Na to si zkusíme odpovědět níže.
#vesmírníček #soptímeVsouvislostech
Předně mi dovolte, abych vyslovil přání – nepřeji si, aby sopky explodovaly o víkendu, zvlášť ne v dny, kdy mám na krku děti a kdy obcházíme dětská hřiště.
Tohle slušný sopky prostě nedělají!
Takže 3x zakřičte „hanba ti, Hunga Tonga-Hunga Haʻapai!!!“
Máte? Tak jdeme dál
Začněme tím, že si otevřeme mapu.
Pač nevím jak vy, ale já moc netuším, kde přesně Hunga Tonga-Hunga Haʻapai leží.
Otevírám Google Earth, píšu a tady máme odpověď.
Tak jo – pozici máme – to velký je Austrálie, to menší je Nový Zéland a od něho se nachází severně ca 2000 km
Pokud dáváte v místních geologických vláknech pozor, z tohohle obrázku by vás mělo hned trknout, proč Hunga Tonga existuje.
Vidíte to?
Tu velkou tmavou relativně rovnou čáru?
Super.
Když se podíváte na stránku @USGS, můžete tam najít obrázek Tichého oceánu, kde jsou červeně vyznačené oblasti subdukce.
A ano, ten velký černý nápis TONGA dole je místo, o kterém se dneska bavíme.
Co to je subdukce?
Jelikož je povrch Země rozpraskán do jednotlivých litosférických desek, které se vůči sobě dokáží pohybovat (aka desková tektonika), někde se stává, že se jedna lit. deska zasouvá pod druhou.
Tomuto procesu zasouvání říkáme subdukce.
Sting a jpez315, CC0
Tahle oblast se odborně nazývá subdukční zóna Kermadec-Tonga a více se o ní můžete dočíst třeba na Wikipedii.
K čemu tam dochází je to, že se Pacifická oceánská deska zasouvá pod Kermadeckou a Tongskou desku.
A to docela fofrem – rychlost zasouvání desky je až 24 cm za rok.
Jak se deska zasouvá do hlubin Země, zanáší tam minerály bohaté na vodu.
Ty když trochu zahřejete a vystavíte tlaku, začne se z nich voda uvolňovat.
Voda tak uniká ze zasouvající se desky v hlubinách pryč, což způsobuje, že se tam začnou tavit ve velkém horniny
Proč? Protože voda dokáže snížit teplotu tavení hornin
Takže je tam dost horko na tavení
Vznikající magma má menší hustotu než okolní horniny, takže se dere k povrchu.
Jenže neleze k povrchu samo, bere si s sebou i velké množství plynů, hlavně vody, ale i řady dalších.
V podzemí tak vzniká skvělá směs, která dokáže udělat luxusní exploze.
Tak jo, tím máme vysvětleno, proč to mohlo tak výrazně explodovat.
Donedávna podmořská sopka se totiž nachází v místě, kde je zásobena magmatem se spoustou plynů, které dokáží udělat tlak a explozi.
Takový podzemní papiňák…
Jdeme na další otázku – je tahle erupce naprosto nečekaná?
Řekněme, že spíš jako ne… Videa soptící Hunga Tonga-Hunga Ha’apai krouží po sociálních sítích již od konce prosince 2021, kdy podmořská sopka vystoupala dost blízko k hladině.
Následně se v místě erupce začal tvořit nový sopečný ostrov.
Jenže sopečná aktivita tím neustala.
A co se stalo dneska, to už tady všichni víte.
Došlo ke skutečně velmi silné sopečné erupci.
No a ta udělala řadu důležitých věcí.
První co, tak tady můžete vidět postup tlakové vlny z výbuchu atmosférou.
Tady pak máte v detailu pohled na vyvržení sopečného prachu a popela do atmosféry Země.
Kolik ho je? Číslo jsem zatím nikde nepotkal – pokud někdo z vás ano, pls, hoďte sem echo. Díky!
Taktéž jsem ještě nepotkal potvrzení výšky, kam byl materiál vyvržen, ale s ohledem na sílu erupce se jeví možné, že se sopečný materiál dostal až do stratosféry.
Pokud ano, mohl by tam nějakou dobu vydržet a pozměnit trochu klima.
Jak přesně? To bude záležet na tom, kolik síry se do stratosféry dostalo.
Zjednodušeně řečeno – z ní se tam tvoří drobné kapičky aerosolu, který dokáže efektivně blokovat dopadající sluneční záření.
A taky jak vysoko se dostala.
Sopky totiž dokáží klima oteplovat i ochlazovat.
Jak přesně ovlivní tato exploze klima se teprve ukáže a pokud budete chtít detaily, zkuste ulovit někoho na Ústavu fyziky atmosféry @Akademie_ved_CR (potažmo sledujte jejich výstupy).
Tam je pár lidí, kteří k tomu mají (na rozdíl ode mě) co říct, pač tomu rozumí 🙂
Btw. vsuvka mimo – ta tlaková vlna svištěla atmosférou dost daleko a zvuk exploze byl slyšet na Novém Zélandu!
Vyjma sopečného prachu ale očividně došlo k něčemu dramatickému.
Exploze musela výrazně poničit nový sopečný ostrov.
Jak to víme?
Protože vznikla vlna cunami, která se rozlétla po Tichém oceánu
Neptejte se mě, proč to ti lidi na videu níže dělaj…
Nejednalo se o nějak dramatickou cunami – její výška v blízkosti erupce byla asi okolo metru, nicméně to stačilo na to, aby některé domy na nízko položených atolech byly zaplaveny.
Cunami dokázala přitom zvednou hladinu i na druhé straně Pacifiku – v Kalifornii…
No nic, už mi vychladla domácí pizza, takže vážení se zatím mějte a pokud chcete o téhle explozi vědět víc, dejte si skvělé vlákno od @SquigglyVolcano!
Já jdu jíst a časem to tady ještě budu doplňovat, když potkám něco zajímavého 🙂
PS: Omlouvám se, video toho kluka bušícího do stromu s následnou vlnou je staršího data. Není z aktuální cunami.
Moc díky za upozornění na to a omlouvám se, že šířím fake.
V Chile, kde vědí o cunami svoje, nenechávají očividně nic náhodě. Evakuace do vyšších poloh.
Takto vypadal ostrov dvě hodiny před explozí, která způsobila cunami. Bude zajímavé sledovat, jak bude vypadat po explozi.
Tohle si tak uložte pro budoucí srovnání…
Výstup sopečného materiálu skrze atmosféru a tření částeček o sebe generuje elektřinu. V oblasti, kde roste to sopečné mračno, tak dochází ke vzniku blesků.
Obrovského množství blesků… 5 až 6 tisíc událostí za minutu.
Kam se hrabe stroboskop…
Těžko ověřit pravost videa, ale nad obydlenými oblasti v okolí se rozprostírá sopečné mračno – obloha tak tmavne a klesá viditelnost.
Mimochodem tohle je správná připomínka.
Vypadá to dramaticky, ale v historii Země bylo už i hůř. O dost hůř 🙂
Luxusní vizualizace ukazující pozici blesků v čase společně se satelitními záběry ukazujícími pohyb mračna sopečného prachu a popela.
Tlaková vlna od sopky bude detekovatelná i v ČR- Pokud tak máte doma stanici na měření tlaku, třeba budete mít štěstí 🙂
My na mořské hladině vidíme jen malou část sopky – malý ostrůvek – realita je ale taková, že pod hladinou se skrývá docela monstrum.
Digitální elevační model z roku 2016 ukazuje celou její velikost. Bude zajímavé zjistit, jak bude hora vypadat po výbuchu
Jak vypadá tlaková vlna v ČR? Tady ji máte na grafech.
Prostě wow.
Některé účty na Twitteru uvádějí, že takto velké mračno sopečného prachu a popela jsme ještě v moderní době pozorování Země satelity neviděli.
Nedokážu posoudit, není to můj obor.
Ale ty obrázky vypadají rozhodně neuvěřitelně!
Exploze sopky a/nebo s tím spjatý (možný) svahový pohyb (zatím nevíme…) na jižní polokouli způsobila i vznik zemětřesení.
A to před chvilkou dorazilo na měřící stanice na Islandu či Kanárských ostrovech.
Jedná se o obvyklou situaci 1/2
2/2 Kdy silnější zemětřesení, ke kterým někde na Zemi dojde, jsme pak schopni měřit na druhé straně planety.
A u těch skutečně silných platí, že zeměkouli oběhnou klidně i dva a vícekrát.
Chvilku trvá, než se uvolněná energie v horninách pohltí.
Hledejte vpravo dole…
A Twitterem běží první série snímků ukazujících vzhled ostrova pár hodin po explozi – vypadá to, že byl skoro kompletně zničen.
Moc díky @RongeLukas za echo!
Cc: @tanyaofmars, @SquigglyVolcano and @ThePlanetaryGuy
Přechod tlakové vlny zachycený na meteorologických stanicích v USA.
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on January 15, 2022.