Jak to vidím já, máte čtyři možnosti. Buď si pustit retro-peklo v bedně, čučet po pátý na HBO na Černobyl, pokračovat na TW v prohlubování své expertíze na US volby, nebo se začíst do tohohle vlákna.
Hádejte, co bych Vám doporučil já.
Uvidíte, že zas nebudete litovat #ředím
Čím ten příběh dnes vodzátkujeme? Co písničkou?
"Kdysi a kdesi na širém moři vezl náš koráb do přístavu vzácný náklad, drahé zboží: zlato, šperky, koření, kávu. A jak to bejvá, zlej osud mořský vlky nešetří….
Hou hou, samá voda, hou hou, samá voda."
A teď to pro Vás opravím. Akorát to teda neumím našroubovat do tý melodie. To nechám na Vás.
V listopadu 1963 u jižního Islandu na širém moři vezl koráb Ísleifur II do přístavu vzácný náklad, ryby, ryby, ryby, ryby. A jak to bejvá, zlej osud mořský vlky nešetří..
A sakra!
…nad horizontem stoupá kouř…
Fire – exclamation mark
Fire – exclamation mark
Plnou parou vpřed, před námi hoří loď. Fofrem rychle zachránit ubohé nešťastníky, než umřou v ledovém Atlantiku.
Říká se, že Není kouře bez ohně (79 %), ale nevěřte tomu.
Někdo Vám v dětství pěkně lhal.
Jako pro Vás tahle informace not great, not terrible, ale pro rybáře to musel být docela šok.
Kousek od jižního Islandu totiž nehořela loď.
Z oceánu stoupal oblak sopečného prachu, popela a všude se šířil strašný sirný smrad…
Rybáři se tak nechtěně stali prvními svědky vzniku nového sopečného ostrova, který záhy dostane jméno #Surtsey.
To, co by mohlo vypadat jako laciná historka, na kterou se Vás pokouší sbalit islandskej rybář na rozjetý párty v Husaviku, je ale začátkem fascinující cesty za poznáním.
Sopečný erupci se asi zalíbilo to prskání lávy do vody a ne a ne exnout. Furt a furt vystupovalo nové magma k povrchu, díky čemuž se začal tvořit sopečný kráter.
Ze začátku do něj mohla voda, takže to prskalo jak prase…
Ostrov se brzy stal pěkným cvalíkem. Během pár dní měl průměr 500 metrů a výšku 45 metrů.
Nad ním se vznášelo sopečné mračno do výšky 9 kilometrů viditelné i z blízkého Islandu.
A jelikož "čumilové" jsou prastarým druhem, nepřekvapím Vás, když napíšu, že se k místu záhy začala sjíždět početná flotila lodí, která si tuhle senzaci nechtěla nechat ujet.
Jenže není čumil jako čumil… Někdy má takovej čumil dost kuráže a buď Vám v těžký situaci helfne a přerodí se z čumila na hrdinu, nebo udělá něco naprosto, ale naprosto šílenýho.
A to bude náš případ.
K ostrovu totiž připluli i žaboužroti ❤️…
A tady si uděláme nezbytný úkrok stranou.
Tak schválně, co mají tyhle GIFy společnýho 1/3
2/3
3/3
Hele, je fakt pecka mít tak bystrý followery, kterým člověk nemusí moc radit. Hned se to píše všechno samo.
Přesně, na všech třech obrázcích někdo zapichuje vlajku.
Fakt jste dobrý.
A teď jedna těžší, proč to ty lidi dělaj?
Schválně, už jste někdy někam přijeli, vytáhli z batohu vlajku a někam ji zapíchli? Že ne? No a to je právě ten důvod, proč jsme tam kde jsme.
Jen kvůli naší lenosti tu vlajku s sebou tahat a občas ji zapíchnout jsme jen malá tečka na mapě světa. Jjako sice uznávám, jsme frajeři, že jsou statisticky, kde dokážeme být BEST IN…
Ale nebylo by skvělý, kdyby ten flíček byl třeba 50x větší?
Bylo ne?
No tak co tady ještě děláte?! Fofrujte studovat tradice námořního práva.
Kdybyste to totiž udělali, tak byste věděli, že na stránce 58, paragrafu 34, odstavci c, šesté větě zleva při třetím úplňku z leva.
No, přiznám se, nevím kde to tam přesně je… je možnost, že když zapíchnete vlajku na místo, které nikomu nepatří, že se může stát Vašim majetkem
Respektive majetkem státu… Aneb jak si myslíte, že jsme dřív založili všechny kolonie a námořní velmoci si zabraly ostrovy na druhý straně planety?
Prostě někdo nebyl línej si přibalit do batohu vlajku…
A to nás vrací k žabožroutům.
Jasné, frantící, hahaha, tady na TW najdete miliardu vtipů na ně.
Můžeme se jim jako posmívat.
Jenže…
Oproti nám…
Nejsou líný si zabalit s sebou vlajku, když někam jedou.
Když tak na lodi čvachtali kolem soptícího Surtsey, asi jim přišlo líto, že je Francie tak malá, nebo že přišla o většinu svých zámořských držav.
A tak skupinku francouzských novinářů napadlo, že by se na Surtsey mohli vylodit, tu vlajku tam zapíchnout a nově vzniklý ostrov prohlásit za výsostné území Francie.
Nevim jak to jinak napsat, ale borci museli mít fakt koule. Já bych se tam nevylodil.
Na ostrově vydrželi sice jen 15 minut, než je další erupce zahnala, ale vlajku zapíchnout stihli.
Co na první pohled vypadalo jako vtip, skončilo politickou dohrou. Island záhy přiběhl s vyjádřením, že ostrov patří jemu – vznikl totiž v jeho výsostných vodách.
Erupce ale pokračovaly, což odstřihlo kráter od vody. V ten moment jak když mávnete kouzelným proutkem. Namísto explozí najednou začala vytékat láva
(A jestli jste dávali včera pozor, nedělá Vám problémy magma vs. láva. Přesně tímhle selektujeme TW studijní zrna od plev…).
Výtoky lávy ale byly pro další osud ostrova doslova požehnáním.
Tvrdá utuhnutá láva totiž ostrov zpevnila, bylo tak jasné, že ostrov nezmizí během zimních bouří.
Před námi najednou ležela unikátní přírodní laboratoř.
Vědecká obec i islandská vláda si záhy tuhle unikátnost uvědomila a udělala to nejlepší, co mohla.
Zakázala komukoliv vstup na ostrov.
Vyjma…. hádejte koho?
Jasně, nás, členů akademické obce (takže fofrujte studovat, věda je cool a "můžete" se tam kouknout!)
Příroda nám totiž naservírovala unikátní možnost sledovat, jak se kolonizuje životem nově vzniklý kus země.
První vědecká expedice na ostrov zavítala již v roce 1964 – v době, kdy ostrov stále soptil, ve snaze zdokumentovat šíření života.
Prvním popsaným obyvatelem se stal pakomár Diamesa zernyi, který přiletěl z okolních ostrovů, nebo ho přivanul vítr.
A tady vsadím svoje zabahněný boty, že když jste se ráno probouzeli a říkali si, co nového se dneska dozvíte, že tohle jste nikdo nečekal. Přitom naprosto zásadní informace do života!
(btw. někdo koukněte, jestli tohle není historicky první tweet o tom pakomárovi na celém TW)
Nebudu Vás unavovat výčtem, co všechno se na ostrově našlo, na to Vás odkážu pak na konci vlákna na jeden článek (upřímně si ale myslím, že víc než jeden druh hmyzu denně do Vás stejně nedostanu…).
Bude nám tak stačit vědět, že každým rokem tam najdeme něco nového.
Buď to tam přiletí z Islandu, nebo je to tam přiváto, nebo to tam přinesou ptáci, nebo mořské proudy… A to se netýká jen živočichů, ale i rostlin.
Surtsey tak postupem času začal zelenat.
A tady se dostáváme k pointě tohohle vlákna, které nás propojí s úvodní grafikou 🙂
Na Surtsey jsme dvakrát našli rostliny, které nás docela překvapily…
Jednou to byly brambory.
U nich se domníváme, že jsme se stali terčem kanadského žertíku islandských puberťáků z blízkého ostrova Heimey, kteří se na ostrov přes zákaz vylodili a potají je tam zasadili.
A podruhé to bylo…
Jak se na ostrov dostalo ono? No, jak to kulantně vyjádřit.
Pamatujete na jedno z prvních vláken ze série #vesmírníček, kde jsem Vám vysvětloval, co jsme nechali na povrchu Měsíce? Že ne? Tak to pak nastudujte…
Ti z Vás, co si to pamatují, ví, že tam astronauti nechali své exkrementy.
I hrdinové prostě musí… A vědci a vědkyně v tomhle nejsou výjimkou.
Někdo z výpravy tak porušil striktní protokol a něco si po sobě zapomněl odvést.
Semínku se přitom muselo líbit, že do startu života dostalo i značnou dávku hnojiva…
Ani v jednom případě ale neměly tyhle rostliny dlouhého života. Jen co byly objeveny, byly okamžitě zmasakrovány a jejich kořeny vyrvány ve snaze nenarušit přirozený proces kolonizace ostrova životem.
A to nás přivádí k závěru dnešního vlákna.
Je mi jasné, že máte spoustu dalších otázek.
Co se s ostrovem dělo dál? Ničí ho eroze? Kdy přestal soptit? Vznikl na něm evolucí nový inteligentní druh? A co na to Jan Tleskač?
Nebojte… všechno se dozvíte!
Jen teda už ne ode mne na Twitteru, ale budete muset vykonat nesmírnou práci.
Kliknout na tenhle link a začíst se do textu, který jsem o téhle fascinující laboratoři napsal pro @Vesmir1871.
Přeji příjemné počtení a THE END.
PS: A opětovně, pokud chcete mít ve svém TW feedu víc vědy, sledujte @Akademie_ved_CR, @Vedator5 nebo třeba @USGSVolcanoes (en). Za grafiku zas děkuji @skodova_lucie a ten článek by Vám měl na chvilku vydržet, takže #StayHome.
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on November 6, 2020.