Před XY dny jsem Vám slíbil, že si společně zruinujeme Marťana (The Martian). Chvilku to trvalo, ale dnes je ten správný moment, abyste se na tuhle knížku nebo na film už nikdy nedívali stejně… Proč dnes? Protože v @NASA se maká.
Neklikejte, pokud změnu nechcete 🙂 #češinamars
Na začátek všeho si upřímně řekněme, že Marťan je na poli hard sci-fi jedno z nejlepších děl, co kdy někdo o výzkumu Marsu vytvořil. Pokud neznáte, určitě si ho dejte… Doporučuji ale spíš knihu, než film 🙂
Ptáte se, proč si ho tak chceme znechutit?
Zcela upřímně, protože se nám ta hlavní chyba strašně moc hodí do dnešního povídání. Před pár dny totiž @NASA vydala další tiskovku, která… ale víte co? Počkejte až na konec vlákna…
Dávno už celý český Twitter ví (že zdravím do @czechcrunch), že jedna z chyb díla je pěstování brambor na povrchu Marsu.
Jenže tohle nemůžeme mít autorovi zas tak moc za zlé. Jak moc velký problém perchloráty budou, se dozvídáme postupně…
Odpusťme mu i to, že Mark Watney musí pro pěstování brambor získávat vodu tak složitým způsobem.
Úspěch planetární sondy Pheonix totiž ukázal, že se pod povrchem vysoko v severních šířkách Marsu nachází vodní led. Našla ho totiž, když hrábla lopatkou před sebe a obnažila pár cm
A víte, co je vtipný? Že ona ani hrabat nemusela… Když se totiž sonda podívala kamerou pod sebe, aby nafotila pro inženýry, jak vypadají přistávací nohy, našla obrovskou ledovou čočku… tu totiž obnažil raketový motor použitý pro přistání 🙂
Mr. Watney by měl tak dost velkou šanci, že kdyby si trochu zakopal, že by vodní led pod povrchem v okolí své základny našel.
I tohle tak pochopme…
Vím, na co myslíte.
Největší chyba musí být ten šílený manévr, co udělá mateřská loď okolo Země, aby se vymrštila na cestu k Marsu. A víte co?
To je gravitační prak a používáme ho naprosto běžně.
Nebýt téhle srandy, nikdy jsme nedoletěli s @NSFVoyager2 k Uranu a Neptunu…
Nenene, chyba je v tom, že ten frajer s vidinou jistého zisku ve sběrných surovinách (mají je na Marsu?) očesal tu loď, se kterou pak letěl do vesmíru na rande… To přece nejde! Nebo jo?
Víte co? Nikdo to nikdy nezkusil, ale nejspíš by to šlo.
Cože?
No víte, on má Mars totiž extrémně slabou atmosféru. Pamatujete na těch 6 milibarů a hraní baseballu? Tak s tím to přesně souvisí.
Jelikož je tak tenká, tlak se výrazně mění v závislosti na topografické výšce… Aby se tak dostal s očesanou raketou do míst, kde můžeme začít atm. tlak ignorovat, nemusel by letět zas až tak vysoko… Takže tady stopku nevystavíme…
Jenže extrémně slabá atmosféra má za následek ještě jednu věc…
Foukej foukej větříčku…
A to je právě to.
V takto slabé atmosféře nedokáže vítr vyvinout příliš velký tlak na překážky, které mu stojí v cestě…
Hm, jako třeba…
Hm… co třeba?
Třeba kosmická loď Ares 3.
Je Vám jasné, že jsem tohle nevymyslel já (pač pro mne atmosféra Marsu leží mimo můj obor), ale odpapouškuji tady to, co k tomu vymyslely jiné chytré hlavy.
Nicméně věřte, že přestože může na Marsu foukat fakt rychle (až 160 km/h) a ten vítr dokáže udělat globální prachovou bouři raz dva, tak řídká atmosféra způsobí, že…
… ve skutečnosti tam má vítr asi stejnou sílu, jako trochu silnější vánek na Zemi, něco kolem rychlosti 16 km/h.
Což je super na pohazování hřívy ve větru, ale málo na převrácení kosmické lodi…
Celá ta pointa filmu tak plave na vodě.
Bouře by prostě Ares 3 nepřevrátila.
Hm.
Blbý co?
Nicméně pojďme z toho vytěžit něco pozitivního.
Pojďme si položit tu proklatou otázku, která všem vědkyním a vědcům furt jede v hlavě…
PROČ? Proč je na Marsu tak slabá atmosféra?
No a to se konečně dostáváme k něčemu zajímavému.
Prvním důvodem je, že Mars je docela malým tělesem. Jeho gravitace tak nedokáže zabránit tomu, aby plyny ulétaly do okolního vesmíru…
Hele, tady něco neštimuje! Když se totiž po večerech koukám na fotky Saturnovo měsíce Titanu, který je o dva fousy menší než Mars, tak ten hustou atmosféru má. Jakto?
Máme tady totiž druhý problém, který Mars má.
Víte, co vidíte na videu níže?
Správně, to je polární záře. Projev toho, že naše planeta má magnetické pole, které nás chrání před dopadajícím kosmickým zářením a slunečním větrem.
A ono nechrání jen nás, ale hlavně naší atmosféru…
Nebýt magnetického pole, tak dopadající záření má schopnost rozštěpit molekuly plynů v atmosféře. Třeba z H2O dokáže udělat H2 a O2.
A víte, co je blbý? Že H2 je straaašně lehká molekula, která udělá snadno frrrnk z gravitačního pole planety. Zvlášť, když je to grav. pole slabé
No a pojďme se kouknout, jak to vypadá s magnetickým polem Marsu…
A je to blbý… To celoplanetární tam není… jen místy pozorujeme zbytkovou magnetizaci kůry…
…což nám říká, že tam kdysi magnetické pole bylo…
"Jistě se divíte, milé děti, kam nám to magnetické pole zmizelo, že? Nezmizelo, zemřelo, milé děti…."
Jak je Mars malý, uvnitř si neudržel (nejspíš) dost tepla, aby tam byla kapalná vrstva vnějšího jádra, kde pole vzniká.
A to pro Mars a jeho atmosféru špatný. Kdykoliv si totiž Sluníčko naše milé usmyslí a trochu si foukne, atmosféra Marsu se o trochu ztenčí.
A frajeřina je, že to díky sondě @MAVEN2Mars umíme i změřit (viz video níže).
A to nás konečně přivádí k té nové studii NASA (uff, to zas trvalo co?).
Ta totiž nabízí další střípek do toho, jak je možný, že Mars ztrácí atmosféru "tak" rychle.
Holky a kluci šikovní totiž za pomoci měření sondy @MAVEN2Mars (která proletěla atmosférou Marsu) přišli na to, že když je na Marsu globální prachová bouře, že sic nevyvolá rescue operaci mezi dvěma planetami, ale že vynese vysoko do atmosféry prach a tamtatadá molekuly vody…
No a jak už teď víte, když se molekuly vody dostanou dostatečně vysoko v atmosféře, nic je tam nechrání před radiací a booom.
Místo molekuly H2O máme H2 a O2. A odsud už to pak všichni znáte. Malá gravitace a H2, ale i O2 dává Marsu sbohem a šáteček…
Během jedné prachové bouře v roce 2018 Mars tak za 45 dní ztratil tolik vodní páry, jako jindy za celý marsovský rok (tedy za ca dva pozemské roky)…
Což je dobrý vědět. Ukazuje to totiž, že dokud někdo nevymyslíte globální generátor magnetického pole (dejte vědět, kdybyste na tom někdo makal v garáži), tak naše snahy o teraformaci Marsu budou narážet na docela velký problém…
… plyny, které budeme do atmosféry Marsu posílat, nám budou "docela rychle" utíkat….
Krapet jako když si budete napouštět vanu, ale nedáte tam špunt…
Já vím, not great, not terrible… ale jestli někdo teraformaci plánujete, měli byste na to myslet.
THE END
PS: A zas jsem zapomněl v úvodní grafice otaggovat @skodova_lucie, sorry za to. Pro více vědy si pusťte do feedu @Akademie_ved_CR a #StayHome
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on November 15, 2020.