Tohle je Pluto a jak vidíte, (asi) jsou na něm kryosopky.
Tak a dnešní #vesmírníček máme za sebou a můžeme jít dělat něco užitečnějšího, dobrou.
.
.
.
.
.
No dobře, tak to trochu rozvedeme 🧵
Ten snímek o tweet výše pořídil v roce 2010 nejlepší vesmírný teleskop @NASAHubble, který jsme měli k dispozici.
A jak z něho vidíte, vlastně nic na Plutu nevidíte…
Pluto totiž leží sakramentsky od Země daleko.
Abyste tak něco z jeho povrchu, budete se tam muset vydat.
A na tuhle neskutečně dlouhou a nebezpečnou štreku jsme se vydali v roce 2006, když jsme do vesmíru vykopli sondu @NewHorizons2015.
Trvalo to "pouhých" 9 let a kousek, kdy se k téhle trpasličí planetě sonda dostala.
Najednou jsme spatřili, že Pluto není jen žluto-černo-divno barevná koule, ale že Pluto je těleso s pořádným srdíčkem 🤍
A teď to podstatné pro náš příběh.
Aby se sonda k Plutu vůbec dostala a to v nějakém rozumném čase, potřebuje letět sakra rychle. Svištěla si to kolem 84 000 km/h.
No a jak asi tušíte, zabrzdit z takové rychlosti je dost problém.
Takže se o to nikdo ani neplánoval snažit.
New Horizons se tak kolem Pluta jen prohnal a následně zamířil někam do dálav Kuiperova pásu a časem pak pápá Sluneční soustavo…
Pro nás to znamená jediné – Pluto jsme si mohli prohlédnout jen na chvilku a to jen jeho část…
Spatřili jsme na jeho povrchu řadu podivností, o kterých si třeba něco povíme někdy jindy (jinak se nedostaneme k pointě tohohle vlákna!).
Hladké pláně, hory, krátery, polygony…
A to všechno tvořené ledem, tedy ledy různých chemických složení (a taky organické tholiny…)
No a taky jsme tam našli tohle.
Říkejme tomu Wright Mons.
A sice to tak trochu vypadá…
… ale není to ***** **** Pluta…
Wright Mons je přibližně 150 kilometrů široká a 4 nebo 5 kilometrů vysoká hora (pokud máte chvilku, můžete to tam zaskočit přeměřit).
A nemusíte mít doktorát ze šutrologie, abyste si všimli, že uprostřed té hory je díra jak prase.
To samozřejmě upoutalo pozornost.
Taková normálně vzniklá normální hora s normálními parametry díru uprostřed nemá.
Takže ano, je to divné a planetologové a planetoložky se hned na ní vrhli a začali ji zkoumat a zkoumat a zkoumat…
A to nás přivádí k současnému objevu, jehož výsledky se zrovna valí zahraničním i českým mediálním prostorem.
Tahle hora je kryosopka!
Za všechny sem píchnu odkaz na @hospodarky, ale článek najdete třeba i na @novinkycz
Jako mohli bychom si říct, super, už všechno víme, můžeme se rozpustit a jít zas sledovat dění na Ukrajině, ale ne. Ještě nejsme na konci. Okradu vás tak o více času…
Začněme tím, že si vysvětlíme, co to je kryosopka.
Co je sopka, víme všichni, ne?
Označujeme tak místo, kde se na povrch tělesa dostává roztavená hornina, které říkáme magma.
Na Zemi nejčastěji v podobě křemíkem bohatého magmatu…
Magma na Zemi mívá teplotu něco mezi 650 °C až 1200 °C a vzniká tak, že prostě teplem roztavíte šutry, které tvoří kůru nebo svrchní plášť Země.
A teď k tomu kryo-čemukoliv.
Anglicky cryo-čemukoliv…
No, nebudu vás napínat, stejně to všichni víte.
Kryo označuje něco studeného.
A kryosopka tak označuje "studenou sopku".
Drbete se na hlavě, co je jako "studené sopka"?
Vraťme se zpět k tomuhle tweetu.
Co tam je to podstatné?
Ano, že povrch Pluta je tvořen ledem (respektive více druhy různých ledů).
Těžko tam tak budete tavit horniny tvořené křemíkem… když tam "horniny" tvoří led.
Jenže led samozřejmě můžete tavit.
A když ho roztavíte, vznikne nám… ano, kapalina…
A ta může <nějak> být vytlačena na povrch, na který se buď rozteče, nebo je vystříknuta vysoko, převysoko.
No a jelikož Pluto nemá atmosféru (která by stála za řeč) a na jeho povrchu je sakra zima (ca -238 °C), tak ta kapalina začne okamžitě mrznout.
No ano!
Takže se bude v řadě ohledů chovat jako láva… a proto ten termín kryosopka, respektive kryovulkanismus.
Sice je to tvořené vodou, ale dělá to podobné věci.
A to nás přivádí k té současné studii (mimochodem volně dostupná tady na odkaze)
V ní se autoři snaží doložit, že ta divná hora s dírou uvnitř je obrovská kryosopka, která vznikla slepením vícero menších kryosopečných útvarů dohromady.
Asi nemá smysl se teď trápit tím, proč přesně si to myslí (případně ten článek pročtěte) ale pojďme k dvěma podstatným věcem
První je, že pokud je to obrovská kryosopka, naznačovalo by to, že někde pod ledovým povrchem Pluta musí být nějaký zdroj kapalné vody.
Ano, to jsem vám neřekl, autoři tvrdí, že svahy té kryosopky tvoří vodní led 🙂
A to by mohlo znamenat, že by se pod pár stovek kilometrů silnou vrstvou ledu mohl nacházet globální oceán kapalné vody!
Mimochodem kdys jsem psal o oceánech ve Sluneční soustavě s @Julianne_SF a @tom_petrasek seriál…
A to relativně nedávno.
Jelikož totiž na svahu té kryosopky je minimum kráterů, ukazuje to, že je docela mladá.
No, mladá.
Znáte to…
1 až 2 miliardy let…
Což pro člověka mocinky moc, pro nebeské těleso málo.
No a to představuje problém.
Nemáme totiž Ahnung, jak by se tam oceán kapalné vody mohl ocitnout a udržet.
Pluto je totiž příliš malé, aby mělo dost radioaktivních prvků pro vlastní ohřev a mělo by rychle chladnout…
Prostě nevíme. Ale nezabrušujme do toho hlouběji
Spokojme se s tím, že to je zajímavý a následující desetiletí se nad tím bude snažit někdo dost přemýšlet…
A teď ta druhá podstatná věc.
V médiích je to klasicky ložený, že máme kryosopky na Plutu.
Jenže realita je taková, že to nevíme. Rozhodně ne teda jistě.
Že jsou to kryosopky je jedna z možných teorií. Teď asi ta nejlepší, co máme…
A co je blbý a dost frustrující.
Jen tak se nedozvíme, jestli to kryosopky skutečně jsou, nebo ne…
Ptáte se proč?
Protože vyslat sondu k Plutu (a připravit ji) trvá fakt dlouho…
I kdybychom na tom dnes začali makat, odpovědět budete mít za ca 2 desetiletí… Super ne? 🙂
Takže máme pozorování, které naznačuje, že můžeme začít počítat Pluto mezi tělesa, kde kryovulkanismus sviští/svištěl (jen vzpomeňte na Enceladus…), ale nevíme to jistě.
A takto to ještě pěknou řádku let zůstane.
A tím se můžeme pro dnešek s Plutem i Plutem rozloučit.
The END
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on March 30, 2022.