Nevíme sice jistě, jestli katastrofa nezačala již o rok dříve, ale naplno se projevila až v roce 536.
To, co se tenkrát stalo, poznamenalo většinu tehdejšího známého světa a způsobilo, že se smrt mohla rozletět krajinou a kosit lidskou populaci skutečně ve velkém…
#vesmírníček
To, co se tenkrát přihodilo, bude některými historiky označeno za nejhorší rok v historii lidstva.
Řada z vás měla jiný tip, ale jak by pravil klasik, "můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat"
Na počátku roku 536 přitom jen máloco nasvědčovalo tomu, že svět čeká změna a tehdejší lidi potká nepředstavitelné utrpení.
Zima se na severní polokouli pomalu chýlila ke konci a jak tehdy bývalo dobrým zvykem, nepřátelské armády se masakrovaly, kde to jen šlo…
Jenže pak se to stalo.
Nad stále větší částí Evropy se začal rozprostírat zvláštní zákal.
A tam se nezastavil. Později pokračoval přes Blízký východ dál do Asie.
V některých oblastech, zákal proměnil zákal den v noc. A to na dobu dlouhých 18 měsíců.
Povrch schovaný pod zákalem nezahřívaly sluneční paprsky a tak se stalo, že průměrné letní teploty spadly v roce 536 o 1,5 až 2,5 °C.
A tím odstartovala nejchladnější dekáda za posledních 2300 let.
Pokles o pár stupňů Celsia stačil, aby v srpnu začalo v Číně sněžit. Sklizeň tak musela být odložena.
A to byla ještě ta lepší varianta.
Na řadě míst Evropy se lidé totiž se sklizní mohli rozloučit.
A jak se později ukáže, nebude to jen tento rok.
V Irsku se nepodaří farmářům vypěstovat obilí na chleba ani jednou mezi lety 536 až 539.
Podobně neúspěšní budou zemědělci v severní Itálii, ve Skandinávii i na dalších místech Evropy.
Kontinentem se začne šířit hlad a nepokoje.
Mnohé tehdejší říše začnou slábnout.
Pokles teploty se přitom nedotkne jen Evropy.
Rozšíření zvláštního zákalu a s tím spjaté ochlazení části světa způsobí globální změnu klimatu.
Chladněji začne být, bohužel, i v některých částech Afriky a Asie.
A to bude mít velké důsledky.
Nevíme jistě, jestli ve střední Asii nebo v Africe se totiž objeví nová nemoc.
Začne se šířit z hlodavců na lidi a přenašečem bakterie Yersinia pestis není nikdo jiný než blecha.
Po obchodních stezkách bude zakrátko nová nemoc roznesena všude možně.
Světem se poprvé v prožene morová epidemie, která za sebou zanechá desítky miliónu mrtvých.
V roce 541 se objeví první výskyt moru v přístavu Pelusium (dnešní Egypt) a tím se dostane do té části světa, kterou spravovali Římané.
Zakrátko nebude místo ve Středomoří, kde by mor neúřadoval.
Vyhladovělá a oslabená populace nedokáže nákaze vzdorovat.
Mrtvá těla budou vhazována do moře, vojáci budou kopat masové hroby, ale s tím, jak mrtvých bude za roky trvání pandemie přibývat, časem nebude v silách přeživších mrtvé odstraňovat.
Navíc počasí dále blázní.
A to kvůli události z roku 540…
Nevíme přesně kde, ale záznamy z vrtných jader některých ledovců ukazují, že zvláštní zákal z roku 536 nebyl osamocen.
V roce 540 se nad Evropou rozprostřel znova.
A o sedm let později zase.
Severní polokoule čelila nekončící agonii
Existuje řada hypotéz, odkud se zákaly vzaly – z Krakatoa, Severní Ameriky, z vesmíru… ale nejnovější studie naznačuje, že viníkem (alespoň toho prvního zákalu) je náš starý známý – Island.
Ostrov, který už tolikrát zahýbal osudem našeho kontinentu…
Trojice sopečných erupcí tak dokázala zahalit část severní polokoule vyvrženým sopečných prachem a popelem a způsobit nástup vulkanické zimy.
A tím umožnily nástup malé doby ledové, která sevřela svět po dobu jednoho až dvou století.
Dlouhodobá zima a nemožnost vypěstovat dostatek potravy zažehly v Euroasii hladomory. Část z těch, co nezabil hlad, dostala černá smrt.
Kdysi mocné říše začaly upadat…
A toho dokázali někteří využít.
Stěhování národů i barbarské výpady dokázaly proměnit tehdejší mapu světa.
Tehdejší známý svět se tak uvrhl do chaosu.
A kde řádí chaos a smrt, tam se nedaří ekonomice.
"Blahobyt" začal upadat a s ním začala mizet i tehdejší kultura a znalosti.
Zákal započal ekonomickou stagnaci, která skončí až okolo roku 640.
Teprve okolo roku 640 totiž začneme ve vrtných jádrech z alpských ledovců opětovně zaznamenávat zvýšené koncentrace atmosférického olova.
Jeho přítomnost svědčí o jediném – opět se rozjely v Evropě stříbrné doly a kontinent se tak ekonomicky začal uzdravovat.
A to nás přivádí na konec dnešního vlákna.
Než se rozpustíme, tak pár odkazů.
Pokud by vás zajímalo, proč se zákal nerozšířil rovnoměrně úplně všude, pak vězte, že za to může tryskové atmosférické proudění.
Pokud správně fouká, vítr materiál nese jen do určitých oblastí.
Pěkně je to vidět například na erupci islandské sopky Askjy v 19. století.
To by vysvětlovalo, proč některé dobové záznamy ze 6. století popisují, že nebylo vidět slunce, kdežto jiné o existenci zákalu nic neříkají (a jen popisují ochlazení).
Inspirací pro sepsání tohoto vlákna mi byl 3 roky starý, ale skvěle napsaný článek ve Science od Ann Gibbons.
Část vědecké obce spekuluje, že tehdejší globální změna klimatu přivodila i zkázu některých městských států v Americe, ale co jsem pochopil, tam konsensus není tak jasný jako ve zbytku příběhu popsaném výše. Ale uvádím pro úplnost
A pokud byste se chtěli o téhle šílené kapitole historie lidstva dozvědět více, pak si dejte třeba článek na Wikipedii.
Tak zas někdy příště, #stayhome, buďte hodní na zdravotníky/zdravotnice a The END.
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on December 8, 2021.