Včerejší tragická událost v italských Dolomitech stále víří místní mediální scénu a tak je na místě prohloubit vaší expertízu na kolapsy ledovců.
Aneb vlákno o tom, proč ledovce povětšinou kolabují a co za tím je.
TLDR: teplo aka globální změna klimatu.
Dlouhá verze 👇
Ledovce v úplně tom nejzákladnějším dělení můžete říznout na dvě skupiny.
Na studené a teplé ledovce
A tímto rozdělením se nutně nemyslí teplota samotného ledu (i když je pro výsledný jev podstatná), ale jeho báze.
Tedy plochy, kde se ledovec dotýká skalního podloží.
Pokud hovoříme o studeném ledovci (cold based glacier), popisujeme stav, kdy na spodku ledovce panuje taková teplota (a tlak) zabraňující existenci kapalné vody.
Studený ledovec je tak v podstatě "přimrznutý" ke skalnímu podloží.
A jak uhádnete, když je přimrzlý, nepohybuje se
Pokud hovoříme o teplém ledovci (warm based glacier), popisujeme stav, kdy na spodku ledovce panují taková teplota (a tlak) dovolující existenci kapalné vody.
A jak vás napadne, je to právě voda, která způsobuje značné potíže.
Voda na bázi ledovce totiž funguje jako lubrikant
A kdo maže, ten jede.
Teplé ledovce jsou tak známé tím, že se poměrně snadno a "rychle" pohybují.
Voda tak v podstatě dokáže způsobit, že se ledovec "nadzvedne" a nad skalním podložím "plave" (jo, vím, že to je blbý termín, ale potřebuji to zjednodušit, takže experti a expertky odpusťte)
A co se stane, když se ledovec extrémně rychle rozjede, to jsme viděli, bohužel, včera.
Většina teplých ledovců se ale nepohybuje tak rychle, jako včera. To byl extrém (který bude, opět bohužel, stále častější)
Nicméně v obecné rovině si tak pojďme říct, že pokud chcete, aby ledovce existovaly, tak to, co nechcete, aby se moc dělo, je zatékání spousty vody pod led.
Jenže to se právě děje.
Ledovce nám po světě ve velkém tají (a jo, už se těším, až sem někdo dáte odkaz na těch pár ledovců, co naopak se změnou klimatu rostou. Ano, takové existují, ale je jich docela málo).
Proč nám tají? Protože je stále tepleji.
Pojďme se tak podívat na to, co se děje, když nám ledovce začnou tát.
Uvidíte, že to je podstatné, extra zajímavé a vlastně naprosto zřejmé…
První si pojďme říct, že tání ledovců v letních měsíců je pro většinu z nich naprosto normální.
Když se na nějaký ledovec podíváte z profilu, často můžete vidět střídání vrstev a různých barviček.
To je doklad pravidelnosti tání sněhu/ledu v letních měsících.
Problém přestavuje tak množství.
Když nám ledovce začnou tát tak moc, že se nám začne na jejich povrchu tvořit velké množství vody, máme zaděláno na fajn polízanici
Proč? Protože:
a) voda je tmavší než led, což urychluje tání ledovce
b) ale hlavně, voda má větší hustotu než led
Připočtěte k tomu schopnost teplotní eroze, kdy teplejší voda je schopna tavit led a už vás vůbec nepřekvapí, že se nám voda začne ledem protavovat směrem "dolů"
(a ano vím, že občas tlak způsobí změnu směru jinam… ale popišme si obecný princip).
A copak najde vespod pod ledovcem?
Přesně, skalní podloží.
Tím se voda úplně snadno neprovrtá a tak nám začne téct z kopce po povrchu pod ledovcem (a ano vím, opět může téct i do kopce pač velký tlak… ale teď do pls ignorujme 🙂 )
Stačí tak trocha tepla v atmosféře a ze studeného ledovce, který je přimrznutý ke skalnímu podloží a nic moc tak nedělá, se mávnutím ohřívajícího proutku může stát ledovec teplý.
A vy už teď víte, že jakmile je ledovec teplý, může si začít svištět z kopce dolů…
Jestli jste si mysleli, že tím nám role vody na destabilizaci ledovce končí, tak to jste vážení (a vážené) na omylu.
Voda totiž umí ještě další kousek.
Abychom si to vysvětlili, koukněte na tenhle snímek ze včerejší tragédie.
A všimněte si tam nad tou utrženou plochou těch černých pásů prasklin, které se v ledovci nachází.
Někdo mi určitě poradíte, jak se jim říká česky, já znám anglický termín "crevasse" (sorry no, málokdy čtu odbornou literaturu v češtině, tak v tom plavu).
Jsou to trhliny, které vznikají v ledovci během jeho tečení kvůli napětí.
Existuje několik typů…
Ale pro nás je důležité, co tyhle trhliny obvykle dělají.
K tomu si vypůjčíme obrázek ze stránky výše.
Zatímco tenzní napětí – generované pohybem ledovce – způsobuje praskání ledu a tedy otevírání trhlin… tlak v samotném ledovci způsobený hmotností ledu se je snaží zavírat
Proto trhliny nemají zpravidla nekonečnou hloubku (tenhle tweet čtěte z pohledu matfyzáků, jo?) 🙂
Jenže vy už víte, že tenhle obrázek není úplný.
Víte totiž, že nám ledovce tají a že po nich teče mraky vody.
Takže otázka je, kde je, sakra, ta voda?
A na to si půjčíme druhou polovičku obrázku z té stránky odkazované výše.
Voda totiž dokáže ty trhliny vyplňovat.
A když to udělá, máme problém.
Proč? Protože se nám do života začne motat další tlak.
Tentokrát tlak hydrostatický, aneb způsobený hmotností vodního sloupce.
A ten syčák způsobuje, že se nám trhliny otevírají.
On totiž tlačí na led a způsobuje jeho další praskání.
Trhliny jsou tak mnohem, mnohem, mnohem hlubší, než by normálně byly.
A nedá moc práce si představit, že víc popraskaný ledovec je náchylnější k destabilizaci, že ne?
A teď už si dáme jen poslední střípek do skládačky a složíme si to celý.
Posledních pár dní bylo na vrcholku #Marmolada okolo 10 °C.
Nemusíte mít vystudovanou vysokou školu života, abyste pochopili, že to je pro ledovce pekelný horko.
Horko, které způsobí masivní tání.
Takže ledovec nám taje a vzniká spousty vody.
Voda je schopná otevírat trhliny a snižovat tak pevnost ledovce.
A taky dokáže natéct pod ledovec, čímž ho "odlepí" od skalního podloží.
Stačí tak málo, ledovec se destabilizuje a pak baník.
A samozřejmě platí, že reálný svět je ještě složitější.
Teplejší led má menší pevnost, než studený led…
V zimě bylo v Dolomitech extrémní sucho, takže přírůstek ledovce byl malý. To zavinilo vznik ledovcových převisů, z čehož jeden se teď zřítil.
A taky… doplňte XYZ
Ale ten základní příběh je jasný.
Dokud budou ledovce ve velkém tát, budou se ve velkém řítit.
Čím teplejší svět kolem bude, tím častější to bude
Až jednou většina ledovců zmizí a tohle nebezpečí ustane.
Odhaduje se, že ledovec na Marmuladě má max. 20 až 30 let před sebou.
Než se začnete radovat, že to těch pár desetiletí doklepeme a pak budeme žít v lepším světě, pač nás nebudou zabíjet kolabující ledovce…
Tak je dobrý si uvědomit, že ledovce napájí pitnou vodou FAKT OBROVSKÉ MNOŽSTVÍ lidí.
Ca 2 miliardy duší.
Žít tak na planetě bez ledovců není (pro člověka) výhra.
A kdybyste někdo hořel velkou touhou se o životě ledovců dozvědět víc, pak doporučuji třeba tuhle knížku
Není to lehké čtivo, ale když to přečtete, tak můžete po právu machrovat na sockách, že jste experty/expertkami na ledovce 🙂 Uznám vám to
The END
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on July 4, 2022.