Soptit, nebo nesoptit – to je otázka: je důstojnější vychladit se a snášet surovost vesmíru a jeho rány, anebo se vzepřít trápení a zažehnout izotopy? Vychladnout, spát – a je to. Nebo se probudit?
Nechápete? Ideál. Potřeboval jsem nahnat vaši pozornost. Startujeme #vesmírníček
(upraveno z Williame Shakespeare: „Hamlet“ Praha Knižní klub 2002, III. 1. Str. 66, překlad Martin Hilský)
Dneska zamíříme na druhou planetu Sluneční soustavu, na Venuši.
Ano, to je ta „hvězda“, kterou večer znáte jako Večernici a ráno jako Jitřenku. Chvílí to našim prapředkům sic trvalo, ale časem se domákli, že to je jeden a ten samý objekt.
A tady na ní hledí sám @BarackObama!
Docela dost dlouho jsme o Venuši smýšleli jako o dvojčeti naší Země…
Venuše je totiž podobně velká jako Země a díky dalekohledům umožňující pozorovat přechod Venuše přes Slunce jsme se dozvěděli, že má taky atmosféru…
A jistě tušíte, co s touhle informací udělá naše představivost doprovázená mediálním zájmem… Že ne?
Tak si ukažme příklad.
Venuše + velikost + atmosféra = STEJNÝ JAKO NA ZEMI!
A protože ji někdo někdy dal ženské jméno, tak tam jsou jen ženy (?!?) čekající na nás (eh, proč?)
Sakryš, jak moc jsme se spletli…
Spletli jsme se dokonce tak strašně hodně moc, že bychom za trest někoho měli vyválet v dehtu a obalit peřím.
Venuše totiž není naše dvojče, je to prostě SATAN od vedle… Alespoň dnes…
Venuše je totiž tělesem, která má okolo sebe velice hustou atmosféru. A to tak moc, že kdybyste stáli na povrchu (což bych Vám neradil), působil by tam na Vás tlak jako přibližně v hloubce 1 km pod vodou…
Atmosférický tlak sám o sobě není nic strašného, s tím byste se mohli nějak poradit. Mnohem horší je, že na povrchu panuje teplota okolo +462 °C…
Což je dost na to, aby tam měl bolševík rok, maximálně dva…
Tahle naprosto nelidská teplota, která uvaří a/nebo roztaví kde co, je způsobena extrémně silným skleníkovým jevem.
Aneb v historii Venuše se něco krapet zvrtlo a do atmosféry něco začalo pumpovat obrovské množství oxidu uhličitého a oxidu siřičitého…
Ne nebojte, nebyli jsme to my. My zatím tuhle „úžasnou technologii“ zítřka v podobě planetární transformace neřízeně testujeme jenom tady.
Zatím ji neexportujeme jinam, ale to přijde až časem. Oproti Zemi se Mars na to třeba vysloveně těší…
Jenže pořídit si atmosféru, to není jen tak. To je závazek na „celý život“.
Podobně jako totiž musí rodiče každé své dítko živit, tak i planety (ale i měsíce…) musí živit své atmosféry. Proč?
Protože vesmír je (opětovně) drsnej.
Kosmické záření společně se slunečním větrem je schopno atmosféru v dlouhodobém časovém měřítku odfouknout…
Takže tady platí, že pokud vidíme někde dnes atmosféru, obzvláště neskutečně hustou, tak tam musí být nějaký proces, který je schopen plyny do ní uvolňovat… Jenže co?
Uff. Trvalo to, ale máme za sebou dnešní úvod…
Tušíte správně, že za vším hledejme zas sopečnou činnost…
Já vim, už jsem s tím tématem nudnej, ale co čekáte od polo-vulkanologa?
Slibuji, že až s těmihle vlákny skončíme, že budete vědět o sopkách skoro tolik, co já, respektive tolik, co ví průměrný Islanďan (jako fakt…)
Jo, vím, že se Vám teď honí hlavou, jak jsem neobjektivní a předpojatej.
Jak můžu osočit nebohé sopky, že Venuši zrekvírovaly? Kde mám svědky, kde mám důkazy? Navíc mají alibi, soptí přece na Io! (aneb nenásilně vsouvám vlákno, kde jste nejvíc chybovali).
Tvrdím to proto, že na sopky ukazuje celá řada dokladů… Předně, když si seženete penetrační radar (že zdravíme sondu Magellan od NASA) a zapíchnete ho na oběžnou dráhu Venuše, můžete spatřit, že v podstatě povrch Venuše je sopka na sopce… Vlastně celoplanetární sopková párty.
Najdete tam úplně všechno. Lávový proudy, štítový sopky, malý, velký, tlustý sopky i palačinky (ne, nemelu z hladu… fakt tomu tak říkáme).
A nebo jestli se nudíte (… a jak by řekl klasik, nechcete si pořizovat medvídka mívala…), tak si pořiďte sondu, která bude schopna na povrchu Venuše přistát…
Ano, sondu, která přistane do pekla o teplotě 460 °C. Nemožné? Zaskočte se zeptat inženýrů ze Sovětského svazu…
Ti totiž na povrchu Venuše čtyřikrát úspěšně se svými sondami přistáli. A víte co našli?
Hnusný černý šutry, který můžete najít na Zemi na faaakt spoustě míst. Byly to totiž prachsprostý čediče.
Což jsou mezi námi šutry, které vznikají naprosto běžně vlivem sopečné činnosti.
Jako pokud tak nejste fanoušci konspiračních webů věřících, že Země je placka (pokud jo, pak jste tu mimochodem špatně 🙂 ), pak bychom se měli teď shodnout, že tam prostě sopky jsou.
No a tady to začne být zajímavý.
My ze Země totiž víme, že sopky jsou tady aktivní. Jak to víme? Třeba proto, že sopky občas někoho zabijí, nebo že na ně musíme stříkat vodu hadicemi, abychom odklonili směr lávy (aneb druhá otázka, kde jste chybovali 🙂 )
Venuše je přitom jen o 660 km menší než Země (kdyby to čirou náhodou někdo zapomněl, jaký je průměr naší modré kuličky, tak je to 12 742 km) a bude složená z podobných prvků…
Znamená to, že by tak měla mít stejné množství tepla jako naše planeta.
Venuše by tak měla mít stále dost tepla na to, aby se pod jejím povrchem dokázaly tavit šutry v plášti a ve spodní kůře.
A tedy aby vznikalo magma, které se bude drát na povrch, kde dá vzniknout sopkám, jenž budou do atmosféry vypouštět sopečné plyny a tím tu atmosféru co?
Jasné, tím tu atmosféru budou doplňovat a udržovat… Trvalo to, ale máme uzavřený kruh. Snadný ne?
Takže teď je Vám jasný, že bychom na povrchu Venuše měli vidět mraky aktivních sopek prskajících tuny a tuny sopečných plynů…
Jako mraky vidíme… Ale to je všechno.
Pamatujete tenhle obrázek? Tak takto vypadá Venuše z vesmíru ve viditelném světle… FURT!
Je to fakt hodně blbý, ale kolem Venuše jsou mraky furt. Nikdy tam není skulinka, skrze kterou byste se mohli podívat ve viditelném světle na povrch.
Máme tak problém, že tak povrch nevidíme. A když ho nevidíte, špatně se Vám hledají aktivní sopky…
Hele, nepsal jsi něco o radaru?
Psal, super nápad, jenže na těchto snímcích, které mají mimochodem dost mizerné rozlišení, jen 150 m/pixel (a btw. ta sonda už je dávno mrtvá…), se aktivní sopky hledají dost blbě.
Schválně, je tahle sopka aktivní nebo ne?
Já netušim…
No dobrý, tak radar ne. Ale určitě musí existovat… no, víš co myslim, ehm… hm, no, tamto…
Vím co myslíte. Přeci na Zemi, když bouchne sopka, tak udělá teplotní anomálii (sopka>láva>sakra obrovský horko>zahřeje horniny okolo>vezmu satelit, vyfotím v infra a hotovo ne?).
To je super nápad!
(fotky z Hawaiian Volcano Observatory)
A nepřekvapím. Někoho to napadlo. Vzal sondu a vyfotil v infračervené části spektra povrch Venuše (hele, kdybyste tohle chtěli pochopit, je to docela složitý.. prosím, vystačme si s tím, že atmosféra Venuše má pár „malých okének“, kterými se dá podívat v určitých částech spektra)
A na povrchu Venuše našel ten tým 9 abnormálně teplých oblastí, které odpovídají vrcholkům kopců/sopek. Pecka, hotovo, jdeme…
Jenže teplota atmosféry Venuše je těch pěkných 462 °C a tyhle teplotní anomálie jsou o 1 až 2 °C teplejší než okolí… Vtipný co?
Hele, tak kašleme na teplotní snímkování povrchu. Pojďme aktivní sopky najít nějak jinak.
Co třeba na základě toho, že každá sopečná erupce pošle do atmosféry obrovské množství sopečných plynů? Co změřit jejich koncentraci a jestli se bude měnit, hotovo ne?
Co budeme měřit?
Co třeba oxid siřičitý, u kterýho víme, že je se sopečnou činností naprosto pevně spjat?
Ten bude dobrej, jdeme na to.
A tady máte výsledky.
Ha! Máme peaky! Bomba, aktivní sopky!!!!!!!!
Tak jsme si zablbli a trošku se zaradovali… ale můžu Vás poprosit, abyste se koukli na ten graf ještě jednou, ju?
Ano, koncentrace SO2 se měří ve výšce 70 km nad povrchem.
Proč? Protože hustá atmosféra. Níže nepronikneme.
Měříme tak koncentraci tohohle plynu na vrcholcích mraků.
A víte co je blbý? Že SO2 je v nižších vrstvách atmosféry docela dost hojné…
Já vím, že nechcete kazit tu rozjetou vědeckou párty, ale když si tu hrajeme na vědce a vědkyně, někdo ten Kazisvět šestý být musí…
No tak to řekněte…
Marie tam vzadu, nestyď se!
Máš samozřejmě pravdu. Stačí, aby se krapet promísila atmosféra (aneb turbulentní proudění nebo vertikální výstup vzdušných mas jsou prevíti) a budeme pozorovat tyhle pěkné peaky.
Koncentrace SO2 totiž naroste na vrcholcích mraků a časem bude klesat… Přesně tak, jak pozorujeme.
Takže sorry, že jsme si to zkazili. Já vím, jsme strašný lidi…
A to nás přivádí k závěrečné anketní otázce. Jsou na Venuši aktivní sopky?
A ať odpovíte cokoliv, máte pravdu… všechny možnosti jsou v tento moment totiž správné.
Pro existenci aktivních sopek na Venuši nemáme jednoznačné vědecké důkazy. Jen spoustu takových, které se dají vysvětlit i jinak.
A dokud tam nepošleme další sondu, jisto mít nebudeme…
No a věřte, že když tam tu sondu vyšleme, nemusíme nutně hledat jen aktivní sopky… Můžeme tam totiž hledat i stopy života 🙂 Ale o tom už více ve svém vlákně psala @Julianne_SF. Tak si ho před spaním ještě dejte.
Z mé strany je to THE END a zas příště.
PS: Případně ještě nabízím, že kdybyste chtěli o Venuši vědět jo ještě víc, tak Pátečníci mají na webu mou přednášku na tohle téma https://www.youtube.com/watch?v=cYBwYQROQsg
Aneb další neoficiální popularizančí počin @Akademie_ved_CR a furt ještě #StayHome (jo, je to vopruz, já vím…)
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on November 13, 2020.