"No tak co no, tak u nás bude trochu tepleji."
Aneb věta, kterou čtu v diskusích až hrozivě často.
Pojďme si tak v dnešním #vesmírníček velice zlehka nastínit, co se pod touto větou skrývá.
Ale spoiler alert – výčet nebude zcela jistě kompletní.
Začněme tím, že všichni povinně klikneme na stránku @faktaoklimatu na odkaze níže a strávíme na ní alespoň minutu, kterou věnujeme čtení.
Kdo to neudělá, má zakázáno číst vlákno dále pod pohrůžkou 50 dřepů!
Jelikož ze statistiky Twitteru uvidím, že na ten odkaz kliknul jen málokdo (vy ostudy, co ne, směle do dřepů…), napišme si sem to podstatné.
V Česku se bez ohledu na to, co přinese na poli vypouštění skleníkových plynů budoucnost, oteplí.
V tom lepším případě do roku 2050 v průměru o 2 °C (oproti průměru mezi lety 1981–2010) a v tom horším, pokud se nic moc neomezí, tak o 3 až 6 °C do konce století.
V obecné rovině platí, že čím vyšší je v dané lokalitě teplota, tím vyšší je rychlost evaporace, tedy vypařování vody
Dále závisí na relativní vlhkosti, síle větru, nebo třeba množství dopadajícího slunečního záření
Ale pojďme se držet jen té teploty, ať moc nezabředneme
Rychlost evaporace se s vyšší teplotou zvýší kvůli tomu, že je najednou potřeba menší množství energie k fázové přeměně vody v kapalném stavu na plynou formu – vodní páru.
A pokud to chápu správně – a v komentářích níže mi případně rychle dáte vědět, že ne – tak…
…se s vyšší teplotou se můžeme těšit na to, že okolní vegetace bude ztrácet vodu rychleji
Takže i když tak budeme předpokládat stejné srážky jako doposud (a budeme ignorovat modely, které říkají, že bude sice pršet stejně jako doposud na množství, ale v mnohem kratší dobu)…
… vegetace bude ztrácet mnohem více vody než doposud.
Můžeme se tak těšit na mnohem častější sucha, než jsme byli doposud zvyklý.
Já si teď pár minut počkám, jestli mi to někdo vzdělanější v dané problematice nestrháte a vy si zatím můžete dát těch 50 dřepů.
Vypadá to, že jsme společně zvládli přejet po tom tenkém ledě úvodu, tak můžeme jít dále.
Pokud máte sucho, můžete se těšit na celou řadu dopadů
První co, jelikož máme v atmosféře spoustu kyslíku, vyprahlá vegetace velice ráda a dobře hoří.
Česko 2022 👇
A co je blbý, tak jelikož nám teploty narůstají globálně a jelikož sucho velice rádo zasahuje OBROVSKÉ oblasti, nehoří zpravidla jen jeden lesík někde za Horní Dolní… ale hoří často celé státy.
Jako například zrovna teď Aljaška
Když vám nějaká oblast lehne popelem, roztočí se nepěkná spirála jevů.
Začněme u toho, že hořící vegetace uvolňuje do atmosféry oxid uhličitý, který do sebe za dobu svého života navázala – takže se rozpadne proces jeho krátkodobého uložení a atmosféra je zas o trochu CO2 bohatší
I když některé druhy ke svému životu potřebují oheň, spáleniště znamená, že většina druhů, které v dané lokalitě žila a zachytávala pro nás CO2, je pryč.
Shořelý les tak přestává být konzumentem CO2 a bude trvat pár čtvrtků, než zas začne.
Čím víc toho shoří, tím méně se pohltí
Jelikož nám plameny nevzali jen stromové, ale i keřové a bylinné patro, na spáleništi nic nechrání půdu před erozí.
Stačí vlastně tak jen malý deštík a co nevzal oheň, můžou sejmout povodně… a bohužel v řadě oblastí i mnohem nebezpečnější a smrtelnější bahnotoky.
Kdekoliv tak máte trošku kopcovitý terén a došlo tam k významnějším požárům, můžete se těšit, že za pár týdnů/měsíců až začne pršet, užijete si znovu.
Obyvatelé jižní Kalifornie by mohli v roce 2018 vyprávět…
Déšť, který se na spáleništích jen špatně zadržuje a vsakuje, tak sviští z kopců dolů a s sebou odnáší to nejcennější, co daná oblast má…
Půdu
Zatímco vegetace vám za vhodných podmínek vyroste během pár let (aneb navštivte šumavské oblasti předd desetiletím zasažené kůrovcem)
Jakmile přijde nějaká oblast o půdu, je to špaténka.
Obnovit půdu totiž trvá mnohem, mnohem, mnohem déle.
V závislosti na oblasti bychom si sem mohli uvést řadu čísel.
Ale asi by nám mohlo stačit, že to je zpravidla o dost déle, než po Zemi budu já nebo vy pobíhat.
Další nepříjemností je, že ten nárůst teplot udával průměrnou teplotu.
Například @klimatolog nebo @OPribyla by nám uměl vysvětlit, jak nárůst průměrné teploty souvisí s nárůstem extrémních teplot… nicméně spokojme se tady ve vlákně s tím, že to tak prostě je 🙂
Já se chci dostat k tomu, že častější extrémní teploty nebudou mít dopady jen na vegetaci kolem nás… ale současně i na infrastrukturu, kterou k našemu způsobu života nutně potřebujeme.
A to tak, že fakt hodně.
Kde začít?
"Trošku teplejší počasí" vyřazuje z provozu jaderné elektrárny, pač mají buď a) problémy s chlazením nebo b) s nedostatkem vody pro chlazení nebo c) kvůli dopadům na život v okolních vodách pač přehřátá voda z chlazení
"Trošku teplejší počasí" nesvědčí ani fotovoltaickým panelům. Pokud teplota roste do haluzních čísel, jejich efektivita, což mnohé možná překvapí, neintuitivně klesá.
Panely totiž také ke svému nejlepšímu fungování potřebují rozumnou teplotu
"Trošku teplejší počasí" nesvědčí ani našim liniovým stavbám, které jsou tepnami moderní civilizace.
Asfalt se roztéká pod koly kamiónů, koleje se v žáru kroutí…
… a vodní cesty (už zase) vysychají, protože nemají dostatek vody.
Koloběh zboží dostává kvůli "trošku tepla" dost na frak.
"Trošku tepla navíc" třeba způsobí, že se v některých částech světa začnou roztékat střechy, roztékat se letecké ranveje, nebo třeba vyboulovat mosty…
"Trošku tepla navíc" taky způsobuje, že řada atmosférických jevů má větší sílu.
Jsou tak ničivější. Snadno se tak může stát, že vám nějaká přírodní katastrofa sebere střechu nad hlavou, nebo váš příbytek výrazně poničí.
"Troška tepla navíc" též výrazně narušuje, naprosto nepřekvapivě, naší schopnost pracovat.
Během tepelných vln produktivita práce klesá.
Bláhově si namlouvám, že třeba tohle jednou přiměje některé mediálně slavné ekonomy pochopit, že i je má GZK trápit
A abych vyprázdnil twitter záložky, připíchnu sem jeden tweet, který zdánlivě nezapadá.
Oblíbenou parafrázovanou hláškou řady diskutujících je ve vhodných letech "Za oteplování může El Nino, proč se tak vzrušovat?"
Baví mě, jak máme období holčičky aka La Niña. Tedy žijeme v době, kdy pacifické proudění část planety ochlazuje a i přes to nám padají na SPOUSTĚ míst světa teplotní rekordy… najednou je o tomto jevu naprosté ticho…
Kdo ví, co bude, až La Niña odezní
A čím tohle "krásné" vlákno o "větším teple" zakončit?
Co třeba záběry na masově tající permafrost na Sibiři, kde loni došlo k rozsáhlým požárům, protože sucho a teplo?
Je totiž jedno, kam se na světě podíváte.
Globální změna klimatu je totiž globální
PS: Abych nezapomněl, @klimatolog posílá další odkaz k rozkliknutí a přečtení pro vysvětlení, proč trocha tepla způsobí častější extrémní teploty.
Kdo neklikne a nepřečte, tak ráno 20 angličáků!
PSS: Velice se omlouvám. Důvod, proč se voda v teple vypařuje rychleji, jsem samozřejmě pochopil špatně, takže Vás v jednom tweetu mystifikuji.
Děkuji tak za opravu a vysvětlení, jak to má být správně.
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on July 25, 2022.