Jestli trpíte nespavostí, zpozorněte. V přibližně 1:14 v noci by měla půl tuny těžká americká sonda DART napálit rychlostí 6,6 km/s do přibližně 170 metrů velké planetky Dimorphos.
Proč? Chceme otestovat, jestli jsme schopni změnit dráhu planetky a jak moc🧵#vesmírníček
Jelikož nás zatím od testu dělí pár hodin, máme čas si k tomu něco víc říct a nastudovat.
Začít můžete například textem (odemčeno), který jsem nedávno psal pro @hospodarky
Tohle je první test na cestě získat technologii, která nás ochrání před osudem 🦖
Pokud budete chtít srážku drobné planetky se sondou sledovat v originále, doporučuji na Youtube naladit kanál NASA TV, kde to budou komentovat (a odkud budu – pokud neusnu – krást pro twitter moudra i já).
Když se zadíváte na oficiální materiály k misi, na první dobrou si všimnete, že jsou tam vždycky kreslené planetky dvě
Proč? Protože Dimorphos je vlastně malým měsíčkem větší, přibližně 780 metrů velké planetky Didymos
Spolu tak vytváří binární planetku – tedy systém dvou těles
A to, že jsou tělesa dvě, je pro náš dnešní příběh důležité.
My totiž (i díky práci českých vědců) víme docela přesně oběžnou dráhu těchto těles
Víme, že menší Dimorphos oběhne kolem Didymose jednou za 11,9 hodiny a víme sklon oběžné dráhy.
Náraz ale tohle změní.
Jak moc?
To se teprve ukáže.
Půl tunová sonda totiž dopadne na těleso vážící přibližně 5 miliónů tun.
David se tak srazí s Goliášem.
Po srážce budou pozemské 🔭 po několik týdnů bedlivě binární planetku pozorovat a snažit se určit, jak moc se malé těleso ze své oběžné dráhy vychýlilo.
A tady se dostáváme k tomu podstatnému.
Jelikož je menší planetka Dimorphos plně gravitačně připoutána k většímu Didymosu a srážka nebude mít dostatek energie na to, aby tohle změnila…
Nám na Zemi vůbec nic nehrozí.
Dráha většího tělesa nebude změněna.
Proč SAKra KDiž mÁMe všeCHny ty atOMovKY, CHce,me tEN šúTR jEN ODKLoNYT? ProˇC ho neroSTŘÍLÍÍÍME NA cIMPR CAmpr?
Důvodem je, že když rozmetáte planetku v blízkosti Země atomovkou, z jednoho nebezpečného šutru jich uděláte víc… Povrch Země by pak mohl zažít planetární bombardování.
Dopad desítek až stovek různě velkých těles… a věřte mi, to začít nechcete.
A proč by tohle někdo – vyjma Bruce Willise a scénáristů v Hollywoodu, chtěl riskovat?
Stačí přeci, když to planetky trošku "cvrnknete" a díky tomu vychýlíte její dráhu. A čím dříve (nebo silněji) do ní cvrnknete, tím větší vychýlení z dráhy dosáhnete.
Zemi tak prostě šutr mine
A tohle chceme dneska (bezpečně) vyzkoušet a zjistit, na kolik takové cvrnknutí dokážeme
Co nás tak teď čeká?
Mě čeká nařízení budíka na 0.30 a dopřání si alespoň krátkého šlofíka
A pokud se vzbudím, těšte se na pokračování vlákna
Pokud ne, zítra ráno to dopíšu ze záznamu! 🙂
A než odpadnu, tady máte animaci, co bude v blízké době vidět sonda DART v momentě, kdy se bude do soustavy binární planetky přibližovat.
Očividně furt malé nic, malé nic a boom, obrovský šutr přímo v cestě.
Jak se vlastně dozvíme, jak bude srážka vypadat/probíhat, když se sonda DART rozmastí o povrch planetky?
Díky druhé, malé sondě. Aneb naklikejte si profil @LucyMission mezi sledované a někdy v říjnu se těšte na obrázky ze srážky…
"Cíl" už je na dohled.
Jak moc se domníváme, že bude nárazem změněna oběžná dráha menšího Dimorphosu?
Těleso v současnosti oběhne většího Didymose jednou za 11 hodin a 55 minun.
Očekáváme, že dojde ke změně oběžné dráhy o pár minut až desítek minut.
Ta malinkatá, špatně viditelná tečka… tak jestli se nepletu, tak to je přesně to místo, kam to za chvilku plnou rychlostí narveme.
24 minut do impaktu! A v NASA TV právě řeší paradox, že mi vlastně nevíme, jak vypadá povrch tělesa, které chceme zasáhnout.
Je tvořeno pevnými horninami, nebo jen nahromaděním jejich úlomků?
Nevíme… ale už brzy budeme mít jasno!
Jak rostou, krasavci dva!
A těšte se na posledních pár minut. To jejich velikost naroste skutečně dramaticky a my snad budeme mít možnost spatřit, jak tahle tělesa v detailu vypadají.
Furt nám pár minut chybí, tak si můžete zatím prolousknout další vlákno, tentokrát od @polar_andy_cz. Ale nezačtěte se moc.
Ať to neprokoučujete! 🙂
Pomalu začínají být na povrchu větší planetky vidět první detaily. Zatím to není nic extra, ale očividně jsou tam světlejší a tmavší fleky – to svědčí o tom, že povrch není všude stejný a dokonale hladký (což samozřejmě nikdo nečekal…).
Tipnu si, že uvidíme pár velkých kráterů
Méně jak 5 minut.
V NASA TV zrovna řeší, že se tak přešlo přes okno, kdy se dal ještě poslat nějaký příkaz. Teď už se nedá nic dělat a sonda prostě nabourá 🙂
3 minuty a tvar většího tělesa fakt roste před očima!
2 minuty a působí to na mě, že na povrchu většího tělesa jsou větší jednotlivé větší balvany.
Není mi jasné, co je ta malá světlá tečka vedle menšího tělesa.
je to další malý měsíček kolem malého měsíčku?
Balvany!
A je to tady, velký bada booom
Tohle vypadá, že je jeden z posledních záběrů kamery sondy DART předd dopadem. Můžete si tak v detailu prohlédnout povrch téhle malé planetky.
Je vidět, že povrch tvoří obrovské množství různě velkých kamenitých úlomků.
Teď je otázka, jak moc pevně drží při sobě…
Po vědecké stránce slavíme naprostý úspěch.
Sondě DART se povedlo plnou rychlostí to narvat do malé planetky daleko od Země.
Teď budeme muset čekat.
Pár týdnů
Musíme počkat na to, až odchylka v oběžné dráze tělesa naroste natolik, že si toho s pozemskými dalekohledy všimneme
Pak nastoupí lidi, co dokáží z pozorování spočíst novou oběžnou dráhu tělesa a tím určit, jak moc jsme ho vychýlili.
Z toho se dozvíme, jak moc byl test úspěšný a jak moc se nám povedlo planetkou pohnout.
A z toho se naučíme, jak příště trefit planetku "lépe"
Humankind is sending message:
In your face, dinosaurs!!!
Mimochodem ještě zpozorněte. Chcete vědět, jak planetka po dopadu vypadá?
Jestli ano, tak si bude stačit jen počkat
V říjnu 2024 odstartuje evropská mise HERA, která má za úkol zasaženou planetku detailně prozkoumat a tím nám ukázat, co se přesně stalo
A nepřekvapím vás, ale v knižním #vesmírníček, který jsme s @skodova_lucie a @Adam_Pycha připravili a který vyjde 12.10., je kapitola o DARTu 🙂
Takže pokud ještě nemáte (a ano, product placement!!!), objednejte ještě dnes 🙂 Čeká tam toho na vás víc!
Ještě nikdy v historii lidstva neoslavovalo tolik lidí na jednou rozstřelení něčeho, co stálo 324,5 miliónů amerických dolarů, o skálu! 🙂
A tím se s vámi pro dnešní večer rozloučím.
Zažili jsme kus historie!
Dobrou noc.
Dodatek: až se ráno probudíme, dost možná se máme na co těšit.
Malá doprovodná sonda, která se pokusila srážku zaznamenat, by měla totiž poslat zpět fotografie… tak držme palce, ať taky uspěla!
Dopad sondy DART na planetku při pohledu ze Zemeza pomoci výkonného dalekohledu.
Očividně jsme kus planetky vystřelili do okolí.
Pogooglete si dnes NASA DART 🙂
A abych nezapomněl, tady je zrychlené videu zachycujíci celý průběh příletu sondy a její následné srážky s planetkou.
Nesmírně zajímavé bude zjistit i to, co se po srážce stalo… Myslete na to, že srážka proběhla u tělesa s velice slabým gravitačním polem.
Srážka určitě vyhodila do okolí mraky úlomků a ty teď rozjíždí neskutečný vesmírný balet kolem tělesa…
Část vyvrženého materiálu určitě dosáhla po srážce únikové rychlosti z gravitačního pole planetky a tak sviští pryč. Část materiálu v poli ale zůstane.
Začne tak kolem planetky obíhat a postupně, velice pomalu padat zpátky na jeho povrch.
Tohle vidět na vlastní oči, musí být…
Srážku sondy DART s planetkou pozorovalo i jedno další oko… a to sám @NASAWebb.
Na Zemi z něho zrovna přicházejí první snímky, které bude potřeba zprocesovat… nicméně těšme se!
A máme tady další video ze srážky, které bylo i tentokrát pozorované za pomoci pozemského teleskopu, tentokrát šlo o teleskop Lesedi umístěném v Jižní Africe.
Fotografie ukazuje binární planetku po zásahu! V popředí můžete vidět větší těleso Didymos a v horní části to menší je zasažený Dimorphos. Ten bordel kolem něho, to je vyvržený materiál srážkou!
Snímek pořídila malá sonda LICIAcube, která letěla kolem
Tady je krátké vlákno s dalšími fotografiemi, které ukazují průběh srážky nasnímané malou italskou sondou.
Zrovna totiž běží tiskovka, kde jsou snímky ukazovány.
Tenhle je zatím asi nejlepší. Ten "pavouk", co se rozlejzá v horní pravé části snímku, to je vyvržený materiál ze srážky do okolí malé planetky!
Výsledky předběžných kalkulací naznačují, že sonda DART dopadla na malou planetku jen 17 metrů od místa, kam bylo původně naplánováno… neuvěřitelná přesnost, když si vezmete, že tam letěla 11 miliónů kilometrů.
V noci/ráno jste se tu někdo ptal, jak velký jsou ty šutry, co jsme na povrchu planetky mohli vidět. Tak tady máte první fotografii, na které je přidané měřítko.
JSOU OBŘÍ.
Přibližný odhad velikosti záběru povrchu (ca 31 m na šířku) s uměle dodanou sondou (ca 18 metrů) pro srovnání.
Srážku sondy DART s malou planetkou zaznamenal i @NASAHubble !
A takto vypadala srážka při pohledu @ESA_Webb.
Jsou krásně vidět rozbíhající se "paprsky" vyvrženého materiálu srážkou.
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on September 26, 2022.