Zaregistrovali jste, že si svazy vydupaly, že se profesionální sport zas rozběhne? Že jo? Skvělý.
Dneska se na tohle totiž v našem vesmírníčku zaměříme.
Pověnujeme se totiž jednomu z nejdůležitějších témat dnešních dnů – jak budeme hrát #baseball na Marsu!
Jak ukazuje rozhodnutí naší vlády, člověk bez čučení na XY <doplňte dle preferovaného sportu> upocených lidí běhajících po <doplňte dle pref. sportu> kvůli <doplňte dle…> očividně nemůže být.
A to by Vám mělo otevřít oči a nasměrovat Vás k životní příležitosti zbohatnout!
Až totiž budeme mít jednou lidi na povrchu Marsu, budeme muset řešit, co tam budou dělat.
Říkáte, že tam budou makat?
No, tak určitě…
To si očividně myslí i lidi, který furt kreslí tyhle „budovatelské“ vizualizace.
Jenže my si tady nemusíme lhát.
My si dokonce můžeme naprosto otevřeně říct, že zcela určitě budou chtít dělat i takový ty normální věci, který dělají život životem.
Jako třeba skákat v kalužích, kopat do spadaného listí nebo olizovat rosu. Blbý je, že nic z toho na Marsu neni.
No a jelikož tam lidi pošle státní agentura pod politickým tlakem, odpadne i další lidská sranda… Která? No, však víte…
Těžko by se totiž voličům vysvětlovalo, že jsme poslali za desítky miliard z eráru k Marsu lidí, aby si tam, třeba, no, řekněme, zaskákali?
Co tak bude chudákům astronautům a astronautkám zbývat? Buď můžou celý dlouhý noci recitovat básně v jambickém pentametru, nebo se budou muset uchýlit ke sportu…
Jenže, přemýšleli jste někdy o tom, jaký to bude sportovat mimo Zemi? Že ne, tak jste tu dnes správně.
Změním Váš svět 🙂
Ale začnu na Vás zas zlehka.
Tady je obrázek, který ukazuje Mars a Zemi (určitě dáte, co je co). Jak vidno, jedno to těleso je menší, než druhý. A to fakt dost. Baj voko vo polovičku
(a ne, nejsou ty tělesa ve skutečnosti tak blízko, je to koláž, jak už se mne kdys někdo ptal)
Vyjma toho, že Mars je poloviční, je tvořen i lehčími prvky, takže má menší co? (hele, nebuďte puberťáci, už upusťte ten tweet s daňovými poplatníky aka voliči…)
Jasně, menší gravitaci. Nebudu na Vás valit čísla. Prostě si řekněme, že je přibližně třetinová oproti Zemi.
Co to znamená? No, zaprvé, že by tam na mne byla manželka hrdá, jak jsem pěkně zhubnul.
A zadruhé, že bych možný nepotřeboval na skok o tyči tu tyč…
Jako jasně, tady jsem si trochu zapřeháněl, ale chápete ten směr, kterým se naše myšlenky ubírají ne?
Jen si vzpomeňte na hopsání astronautů na Měsíci, kde je desetinová gravitace ve srovnání se Zemí (tohle video si fakt dejte, je super 🙂 )
Jenže nižší gravitace není všechno. Mars má i mnohem řidší atmosféru, než Země.
Ta je řekněme v průměru ca 160 krát slabší, než je atmosféra Země (jasně, dost závisí na místě, kde na Marsu jste…).
Normálně Vás to nenapadne, ale když běžíte (nebo děláte jakýkoliv jiný pohyb), Vaše tělo musí překonávat odpor atmosféry.
Všimnete si toho, když vlezete do vody… Tam je krapet větší odpor, tak to tam s tím během není moc valný.
Což je důvod, proč ta paní tak zvedá nohy (hele, mne to nebaví, kam koukáš, psal jsem nohy!)…
No a na Marsu tenhle odpor atmosféry můžete vlastně dost ignorovat… je neskutečně řídká…
Tak, a teď jste připraveni k tomu zásadnímu. Spojit si dvě a dvě dohromady a vrátit se k tomu baseballu.
Ano, zas po Vás chci přemýšlení. Vím, bolí to, ale uvidíte, jakou budete mít radost, když to vyřešíte sami.
To máme „plus 20 % kursu mínus Pythagorova věta, to znamená … násobeno dvěma, děleno osou X mínus jedna rovná se celková rychlost baseballového míčku“…
Pokus dobrej, ale neuznávám. Ale nebudu zlej a vyřešíme to tak spolu.
Jak doufám tušíte, hraní baseballu je založený na trochu běhání, trochu chytání míčku a asi nejvíc na házení a následném odpálení míčku.
A my se zaměříme právě na odpal toho míčku.
Když se Vám zadaří a tu malou kulatou věc trefíte, tak ona krásně letí a letí a letí… než si ji gravitace přitáhne zpátky.
Jelikož ta kulatá věc neletí vakuem, ale atmosférou, tak ta ten míček brzdí. Ve výsledku tak můžete dráhu míčku popsat balistickou křivku.
A z nějakého důvodu, balistickou křivku umíme naprosto skvěle spočítat. Jen mi není jasné, proč to tak je? <hmmmm přemýšlím>
Kdybyste se jóoo někdo nudil a nechtěl narukovat k dělostřelcům (btw. @IvoZelinka, nabíráte?), tak tady máte simulátor, kde si můžete s počítáním balistické křivky vyblbnout do nekonečna.
Pro ty z vás, co čas šetří, my už jsme to za Vás společně s prof. Ondřejem Čadkem z @GeoPraha (@matfyz) spočetli.
Samozřejmě my to ale nepočítali, že jsme si na Marsu chtěli zahrát baseball, my to počítali, protože jsme to potřebovali vědět pro popsání erupcí marsovských sopek
Pojďte si schválně tipnout.
Co se stane, když odpálíte pálkou míček na Marsu. Doletí:
Že to doletí dál než na Zemi snad dáte všichni (tak ne, už vidím, že jsem se v tom spletl, nedáte :D) . <s>To je snadný</s>. Ale kolikrát? 🙂
Nebudu Vás napínat, přibližně 20x… Tady máte obrázek z našeho počítání.
Tady jsme stříleli 4 cm velkou kulovou částici o hustotě 850 kg/m3 rychlostí 100 m/s pod různými úhly.
Jak daleko doletí na Zemi hledejte v tom malém vlevo dole (že zdravím na Hrad…), Mars je zbytek
Vostrý co?
A tady se dostáváme k našemu poznání. Vezměte si, že trefíte pálkou míček na Marsu… A bude to homerun…
Právě jsem vygooglil, že u nás má hřiště délku 132 metrů…
Ještě jdu vygooglit, kolik hráčů tu hru vlastně hraje…
To máme tady…
No a teď si dáme jednoduchou početní úlohu 132×20. A to nám dá krásných 2640 metrů.
Ano, vidíte správně. Za konstantních podmínek budeme na Marsu potřebovat hřiště dlouhé přes 2,5 kilometru…
Nevim co Vy, ale já si nemyslím, že to ty tři kluci/holky v poli mají šanci uběhat 🙂
Jako jasný, můžeme jít navýšit počet hráčů/hráček, ale schválně Vám nechám za domácí úkol, jak moc se zvětší plocha hřiště a kolik hráčů, když to přepočtete na m2, byste potřebovali…
My to samozřejmě opět počítali, ale zas pro sopky 🙂
My totiž chtěli vědět, jestli na Marsu se podaří nashromáždit dost materiálu, aby se dosáhl sypný úhel (to je ten úhel, který způsobuje, že se Vám u písečných báboviček začne přesýpat písek)…
A zjistili jsme, že ne. Plocha brutálně naroste (stejně jako naroste u těch baseballistů), že ho sopka nevyprdí na povrch tolik, aby to stačilo. A to vysvětluje, proč jeden druh sopek na povrchu Marsu vypadá jinak než na Zemi.
Jsem si jist, že tohle jste vždycky chtěli vědět
Tak jo, to byla exkurze do #vulkanologie ale pojďme teď k tomu neskutečnému zbohatnutí, co jsem Vám sliboval.
Všichni totiž chceme být 👇👇👇
A abyste věděl, že nejsem zakomplexovanej skrček, tak já Vám tuhle jednu dám zdarma…
Rychle si založte #startup a začněte řešit, jak to udělat, aby se baseball na Marsu hrát dal.
Já bych třeba pokukoval po změně materiálů pálky i míčku a to tak, aby se část nárazu pohltila, díky čemuž by míček neletěl moc daleko.
Ale schválně dejte vědět do komentářů, jestli Vás napadne jiné řešení 🙂 Jsem fakt zvědavej na Vaší kreativitu.
No a tohle je pro dnešek konec.
Aniž byste to tušili, donutil jsem Vás přečíst a hlavně pochopit jeden z mých výzkumů, které byste jinak nikdy nečetli (a ani číst nechtěli) pač balistické křivky, kalkulace, struska………. prostě nuuuuuuudaaaa!
A vidíte, stačí lehce pozměnit formu příběhu, do prvního tweetu narvat kýčovou grafiku (btw. to je to překvápko, dnes jsem se domluvil se skvělou grafičkou @skodova_lucie, že k vláknům bude dělat parádní otvíráky) a už to hltáte 🙂
Za což jsem samo rád 🙂
Tak jo, kdybyste chtěli, tak ten výzkum je česky popsán na stránkách Aldebaranu, kde je každý měsíc venku vždycky nějaká zajímavost z fyziky a/nebo vesmíru. Tak zas někdy.
The END
A klasické PS: berte to jako neoficiální popularizační počin ve snaze zviditelnit práci lidí na @Akademie_ved_CR a #StayHome, čímž snížíte množství práce pro mou ženu i další lidi, co pro nás makají ve zdravotnictví. Díky!
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on November 4, 2020.